Úvodní stránka » Nezařazené » Amatér nebo profík

Amatér nebo profík

Leden je pro mne spací měsíc.  Tma tmoucí do 11.00 a ta černočerná už od 13. Pro krajkářku fakt nic moc. Na práci při denním světle nevidím a protože právě vytvářím společenskou – tudíž lesklou a tmavou- kolekci, nevidím na detaily ani při sebelepším nasvícení.  Zkrátka a jednoduše, moje momentální produktivita silně pokulhává. Na druhou stranu si říkám, že je to dobře.

Poklus  posledního čtvrtletí se zpomalil, kroky zkrátily, vystresovaný jedinec se nadechl smogového luftu a inhalace všeho možného jej uvedly do mátožného stavu euforických barevných představ.  Napadají mne roztodivné kreace, které zachytím na papír, abych je pro naprostý nedostatek času, světla a kdo ví čeho ještě opět nezrealizovala. Stále se opakující průběh pohodového a harmonického života profesionální krajkářky, který mi mnozí závidí.  A taky mají  proč….         Již delší dobu čeří poklidnou hladinu české krajky diskuze o profesionalitě či amatérismu paličkářek. Nechápu. Z mého pohledu a podle mých zkušeností je lhostejné, kdo paličky drží. Jestli krajkářka, která vlastní živnostenský list nebo mamina či důchodkyně z Horní Dolní. Krajce je to naprosto jedno. Chce být krásná, ukázněná a současně rozverná, vytvářená s láskou, úctou a s přiměřenou pokorou. Víc nepotřebuje.

Znám mnoho krajkářek, které taková nepsaná pravidla dodržují a jejich výsledné práce jsou skvostné. Věnují se svému koníčku po pracovní době, po splnění veškerých povinností a o to víc si ukradené chvilky užívají.  Rodina sice trochu protestuje, ale zase na druhou stranu má od hádavé báby pokoj. Samy sebe nazývají amatérkami a mylně se domnívají, že jejich nesmělé i odvážnější hrátky s paličkami nesnesou konfrontaci s kvalitou a nasazením takzvané  profesionálky.

Pravda, ta má na rozdíl od nich  život beze sporu pestřejší……    V první řadě jí musí cokoliv neotřelého a nového napadnout. Myšlenku musí zhmotnit, vložit naškudlené peníze do materiálu, komponentů, podkladů i svršků nově vznikajícího projektu. Po dobu dlouhé realizace musí také občas něco slupnout, zatopit si, rozsvítit alespoň lampičku a odeslat stále se zvyšující povinné platby všem nenasytným  institucím. Tedy pouze v případě, že v matraci ještě něco zbylo. Jestliže je kreativní, nápaditá, pilná a přiměřeně sebevědomá, je jí dovoleno vzít zbylé grošíky, vyrazit na některou krajkářskou akci a hrdě představit své nové práce veřejnosti. Jde s kůží na trh a tajně doufá, že její úsilí zaujme co nejvíce platících návštěvníků. Pokusí se získat zpět  vypůjčené finance a naškudlit případně něco málo do zásoby, do matrace. Pro dny a týdny, kdy bude pracovat na dalším novém, úžasném a neotřelém projektu.  Také tajně doufá, že tentokrát ujede spoj návštěvnicím, které  bez dotazu novinky drze nafotí, podvinky mezi sebou rozkopírují a vymění a rozešlou po internetové síti. Přece nebudou plýtvat mincemi. Získané podklady si doma a v klídku lehce pozmění, krajky upaličkují a s titulkem “ vlastní návrh “ je směle představí na svých webových stránkách nebo facebooku.  Do další krajkářské akce mají stoprocentně splněno….

Zdá se vám můj názor přehnaný, mylný a přece jen nadsazený? Možná. Situace již, Bohu díky, není tak drsná, jak se po přečtení předchozích řádků zdá. Je mnoho krajkářek, které si naší práce velmi váží, které si nedovolí okopírovat jedinou linku a které se neodváží zmáčknout spoušť foťáku bez předchozího dotazu. Za sebe i za mé ostatní kolegyně si jich velmi považuji. Ono není jednoduché být profesionálkou. Rohlík si musí koupit každý, krajku už ne. O to víc mne těší, že ji koupí i mnohé mé žákyně, které by ji upaličkovaly samy. Někdy si myslím, že možná i lépe nebo naprosto rovnoceně jako já. Nevěříte? Já si za tím stojím.

Kde je potom rozdíl mezi amatérkou a profesionálkou ….  Naprosto nikde. Je jen kvalitní, pečlivá a nedbalá práce.  Je jen oprávněné nebo nesebekritické sebevědomí.  Je jen úcta k sobě samému nebo pohrdání někým jiným. Je jen odvod sociálního převodem z mého vlastního účtu nebo převodem z účtu mého zaměstnavatele.   Krajka se neptá KDO, ptá se JAK a PROČ.

Jestli chcete vidět něco, co zaujalo mne, nakrmte pana Googla heslem  LACE FENCE.  Prohlédnete si skvostné krajkové ploty  třech mladých holandských designérů. Nápaditost, kreativita, neotřelost, lehkost….  jedním slovem nádhera. A je fakt jedno, jestli jsou autoři krajkářka a krajkář, zámečník nebo zámečnice, amatér či profesionálka. Každý plotový díl musí mít náležité konstrukční parametry. Drát se musí bez pardonu a výhrad podřídit technologii zpracování. To však může  nastudovat kdokoliv. Cinknutí a nápad musí spadnout z nebe ….   

TAK AŤ NÁM V NOVÉM ROCE  PADÁ Z KRAJKÁŘSKÉHO NEBE JEN A JEN TO …. 

…. CO SI ZASLOUŽÍME ….

 

Nezařazené

2 komentáře to “Amatér nebo profík”

  1. Dívala jsem se na Lace fence – neuvěřitelné.

  2. Oplatí sa pozrieť LACE FENCE. Pozerala som sa na to priam s otvorenými ústami. Klobúk dole pred takými výtvormi.

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.