Veselé velikonoce vám všem
4 dubna 2012
Někdy mám pocit, že se svět tak trochu zbláznil. Na druhou stranu, vodní drak, v jehož vládě se právě nacházíme, prý spolehlivě vyplavuje kostlivce ze skříně. Má to v popisu práce. Pravda, jedná se o znamení čínského zvěrokruhu, ale co si budeme povídat, někdy si přece jako v Číně připadáme. A bude hůř, povídala to nějaká Sybila. Tehdy, až evropské země zachvátí žluté nebezpečí….
Jenže žlutá je také barva sluníčka, teplíčka, optimismu a dobré nálady obecně. Barva léta a s ním ji máme propojenou. ALE JE I BARVOU JARA.Mnohé krajkářky své kreace tvoří pouze z bílé tenké příze. Jejich výtvory jsou krásné, tradiční, jemné a okouzlující. Já mám naopak ráda barvy, neobvyklé kombinace a smysluplná prolínání. Alespoň z toho mého momentálního pohledu smysluplná. Po letech si naopak někdy s otevřenou pusou říkám … PROBOHA ….
Ale zase bez odvážné zkoušky materiálů a barev a jejich souznění či nesouznění by nebyl vývoj. V mé tvorbě rozhodně ne. Neumím si představit, že bych dokola oprašovala stejné podvinky a za pomoci navíječe paliček plnila kouzelná dřívka kilometry bílé obuvnické nitě. Jiné kolegyně naopak nepřipouští barvu v krajce ani ve stavu totální euforie a opilosti. Čímkoliv…..
Naše spolkové krajkové a řemeslné jaro nabírá velké obrátky. Je to fakt fičák. Už před dvěma lety jsme si s kolegyněmi předsevzaly, že by bylo vhodné trochu zvolnit. Ne proto, že bychom akce nestíhaly, ale proto, abychom měly čas si samy v sobě utřídit myšlenky a do pomyslných přihrádek zasunout zážitky a dojmy z právě ukončené krajkované slavnosti. Pro dny budoucí, pro inspiraci i pro dlouhé, méně náročné, zimní dny. Jojo, kdeže naše předsevzetí jsou. Většinou odplavou s tajícím sněhem. A vzhledem k tomu, že letos v Praze sníh vůbec nebyl, nemělo co odplavit naší hypotetickou lenost a zimní spánek. Možná proto se poklidné chvilky nedostavily a jedeme na plné obrátky už od ledna. Možná proto, že jsem koupila v akci nové hrablo na sníh, pochopitelně čínské výroby…
Březnové výstavy jsou ukončené, zbourané a uložené v krabicích. Kurzy jsou v plném proudu a další akce budou za dlouho. Omyl každého, který netuší, co takové přípravy obnášejí. Výstava musí mít svou koncepci a musí se připravit nové exponáty. Nacpeme do volných chvilek svých diářů její instalaci i následné likvidace. Pavlačová přehlídka bude sice až v květnu, ale kdo šatičky s láskou našije a připraví? No přece Dana Mašková, to je jasný. Jenže teta Dana musí i učit, instalovat, předvádět a odrodit své první vnouče. Také musí roztřídit a následně uložit exponáty, vyzdobit okna učeben, pravidelně denně navštěvovat naší společnou kamarádku v nemocnici a hlavně nám všem našít úžasné reprezentační oblečky na letošní trhově tržní sezónu. Po večerech připravit program svých kurzů na další pololetí. Jasně, výuka bude až od října, jenže plány musí být vytištěné už na jarních krajkářských trzích….
Pravda, ty jsou také až v květnu, přece až týden po přehlídce. Jenže musíme s Jolanou utřídit všechny obeslané řemeslníky, přidělit jim pokyny i místa, abychom řady zájemců vůbec do budovy nacpaly. Omluvit se všem, kteří se se svými stánky nevejdou ani na chodník, musíme vyslechnout mnoho rad od nezasvěcených i rozvázat záludné kličky argumentů těch, kteří se se svou přihláškou opozdili. A POCHOPITELNĚ MUSÍME PŘIPRAVIT SVÉ NOVÉ EXPOZICE, KTERÝMI CHCEME OHROMIT KRAJKÁŘSKOU VEŘEJNOST.
Krajky nás přece živí a daně a odvody obou pojištění mají své termíny a penále…. A vymyslet program kurzů na další pololetí, ale to je přece až od října … Do té doby linkami našich diářů prosviští Annaberg, Vamberk a OIDFA, Desatero I. i II. v Poniklé, výstava v Rychnově, výuky kdo ví kde a kdo ví kdy a kdo ví co ještě….
Je to zkrátka fičák, ale příjemný a dobrovolný. Zvolily jsme si jej a jsme za to rády. Odezva od veřejnosti je totiž injekce, která nás spolehlivě postaví opět na nohy. Která nám pofouká bolavé ruce a nohy unavené z poskakování po štaflích. Já sama sebe považuji za šťastného člověka. Do této pozice mě stavíte vy všichni, od kterých dostávám krásné maily a kteří mi svou náklonnost projevujete. K mému spokojenému životu mě posunou i maily, které jsou na hranici žalovatelných urážek a které člověka spolehlivě sundají z oblak na pevnou zem. I když, ruku na srdíčko, lítám stále. V našem krajkovém barevném uragánu vášní….
Takže milé krajkářky, vytáhněte barvičky, naviňte paličky a pusťte se do práce. A že budou vaše kreace někdy mimo mísu? Ale to je přece jedno. Jsme v období, které barvy chce, snese a ustojí. Kdy jindy chcete trénovat barevnost, která bude vaší krajce opravdu slušet, když ne teď? Velikonoce jsou přece mile barevné a lehce kýčovité svátky jara a nového zrodu všeho příjemného a odvážného. A krajka má barvy ráda. Prolistujte si novou publikaci o jejich vztazích a o užití v moderní krajce z dílny Ivy Proškové. Uvidíte, že když to někdo umí….
Takže mějte hezké jaro, užívejte jeho sluníčka,barev i vůně. Pak vám bude cena vajec fakt šumák……
Někdy mám pocit, že se svět tak trochu zbláznil. Na druhou stranu, vodní drak, v jehož vládě se právě nacházíme, prý spolehlivě vyplavuje kostlivce ze skříně. Má to v popisu práce. Pravda, jedná se o znamení čínského zvěrokruhu, ale co si budeme povídat, někdy si přece jako v Číně připadáme. A bude hůř, povídala to nějaká Sybila. Tehdy, až evropské země zachvátí žluté nebezpečí….
Jenže žlutá je také barva sluníčka, teplíčka, optimismu a dobré nálady obecně. Barva léta a s ním ji máme propojenou. ALE JE I BARVOU JARA.Mnohé krajkářky své kreace tvoří pouze z bílé tenké příze. Jejich výtvory jsou krásné, tradiční, jemné a okouzlující. Já mám naopak ráda barvy, neobvyklé kombinace a smysluplná prolínání. Alespoň z toho mého momentálního pohledu smysluplná. Po letech si naopak někdy s otevřenou pusou říkám … PROBOHA ….
Ale zase bez odvážné zkoušky materiálů a barev a jejich souznění či nesouznění by nebyl vývoj. V mé tvorbě rozhodně ne. Neumím si představit, že bych dokola oprašovala stejné podvinky a za pomoci navíječe paliček plnila kouzelná dřívka kilometry bílé obuvnické nitě. Jiné kolegyně naopak nepřipouští barvu v krajce ani ve stavu totální euforie a opilosti. Čímkoliv…..
Naše spolkové krajkové a řemeslné jaro nabírá velké obrátky. Je to fakt fičák. Už před dvěma lety jsme si s kolegyněmi předsevzaly, že by bylo vhodné trochu zvolnit. Ne proto, že bychom akce nestíhaly, ale proto, abychom měly čas si samy v sobě utřídit myšlenky a do pomyslných přihrádek zasunout zážitky a dojmy z právě ukončené krajkované slavnosti. Pro dny budoucí, pro inspiraci i pro dlouhé, méně náročné, zimní dny. Jojo, kdeže naše předsevzetí jsou. Většinou odplavou s tajícím sněhem. A vzhledem k tomu, že letos v Praze sníh vůbec nebyl, nemělo co odplavit naší hypotetickou lenost a zimní spánek. Možná proto se poklidné chvilky nedostavily a jedeme na plné obrátky už od ledna. Možná proto, že jsem koupila v akci nové hrablo na sníh, pochopitelně čínské výroby…
Březnové výstavy jsou ukončené, zbourané a uložené v krabicích. Kurzy jsou v plném proudu a další akce budou za dlouho. Omyl každého, který netuší, co takové přípravy obnášejí. Výstava musí mít svou koncepci a musí se připravit nové exponáty. Nacpeme do volných chvilek svých diářů její instalaci i následné likvidace. Pavlačová přehlídka bude sice až v květnu, ale kdo šatičky s láskou našije a připraví? No přece Dana Mašková, to je jasný. Jenže teta Dana musí i učit, instalovat, předvádět a odrodit své první vnouče. Také musí roztřídit a následně uložit exponáty, vyzdobit okna učeben, pravidelně denně navštěvovat naší společnou kamarádku v nemocnici a hlavně nám všem našít úžasné reprezentační oblečky na letošní trhově tržní sezónu. Po večerech připravit program svých kurzů na další pololetí. Jasně, výuka bude až od října, jenže plány musí být vytištěné už na jarních krajkářských trzích….
Pravda, ty jsou také až v květnu, přece až týden po přehlídce. Jenže musíme s Jolanou utřídit všechny obeslané řemeslníky, přidělit jim pokyny i místa, abychom řady zájemců vůbec do budovy nacpaly. Omluvit se všem, kteří se se svými stánky nevejdou ani na chodník, musíme vyslechnout mnoho rad od nezasvěcených i rozvázat záludné kličky argumentů těch, kteří se se svou přihláškou opozdili. A POCHOPITELNĚ MUSÍME PŘIPRAVIT SVÉ NOVÉ EXPOZICE, KTERÝMI CHCEME OHROMIT KRAJKÁŘSKOU VEŘEJNOST.
Krajky nás přece živí a daně a odvody obou pojištění mají své termíny a penále…. A vymyslet program kurzů na další pololetí, ale to je přece až od října … Do té doby linkami našich diářů prosviští Annaberg, Vamberk a OIDFA, Desatero I. i II. v Poniklé, výstava v Rychnově, výuky kdo ví kde a kdo ví kdy a kdo ví co ještě….
Je to zkrátka fičák, ale příjemný a dobrovolný. Zvolily jsme si jej a jsme za to rády. Odezva od veřejnosti je totiž injekce, která nás spolehlivě postaví opět na nohy. Která nám pofouká bolavé ruce a nohy unavené z poskakování po štaflích. Já sama sebe považuji za šťastného člověka. Do této pozice mě stavíte vy všichni, od kterých dostávám krásné maily a kteří mi svou náklonnost projevujete. K mému spokojenému životu mě posunou i maily, které jsou na hranici žalovatelných urážek a které člověka spolehlivě sundají z oblak na pevnou zem. I když, ruku na srdíčko, lítám stále. V našem krajkovém barevném uragánu vášní….
Takže milé krajkářky, vytáhněte barvičky, naviňte paličky a pusťte se do práce. A že budou vaše kreace někdy mimo mísu? Ale to je přece jedno. Jsme v období, které barvy chce, snese a ustojí. Kdy jindy chcete trénovat barevnost, která bude vaší krajce opravdu slušet, když ne teď? Velikonoce jsou přece mile barevné a lehce kýčovité svátky jara a nového zrodu všeho příjemného a odvážného. A krajka má barvy ráda. Prolistujte si novou publikaci o jejich vztazích a o užití v moderní krajce z dílny Ivy Proškové. Uvidíte, že když to někdo umí….
Milá Ivanko, ať to fičí dál, vždyť bys bez toho nemohla žít, po neděli se konečně začnou dít věci, podám info po akci. Dana je úžasná informátorka, jsem připravena. Krásné akční jaro, léto, ….Pozdravení všem z kurzů, se kterými jsem se letos nemohla vidět, bude líp A.