Josefína a spol.
5 června 2012
Za krajkami a krajkářskými akcemi jezdíme během každého kalendářního roku velmi často. Někdy jako hosté, někdy jako prodejci, někdy jako vystavující a občas i jako organizátoři. Setkání s „ostrovskými a varskými“ bylo z pohledu tohoto výčtu naprosto ojedinělé a vybočující. S MOU KOLEGYNÍ JOLANOU JSME JELY NA VÝLET…. Prostě a jednoduše jsme, zcela náhodou, měly ve svých diářích volný víkend a tak jsme se vypravily na západ Čech za místními krajkářkami. Jistě víte, že krušnohorské krajkářky po obou stranách pohoří i státní hranice oslavují své velmi významné výročí. Mnohokrát zmíněných 450 let výroby krajek v této oblasti je skutečně hodno slavnostních setkávání, malých i rozsáhlejších výstav a zdravic všeho druhu.
A jestliže jste o velké slávě doposud nic neslyšely, tedy malý výlet do historie….. Paličkovaná krajka se v této oblasti, okolo německého města Annaberg, objevuje již v 16.století. Ve své době byla tato lokalita po Itálii a Nizozemí třetím místem v Evropě, kde se krajka uchytila a kde se nitěné skvosty vyráběly. Na našem území tedy dříve než v dnes daleko známějším Vamberku. Byla to zejména zásluha paní Barbary Uttman, která pro krajkářky této oblasti zřídila krajkářskou školu, paličkářky následně zaměstnávala a s jejich výrobky čile obchodovala. A že rozhodně ne špatně, tak to dokazuje záznam, ze kterého je patrno, že měla ve své době 900 stálých krajkářek a mnoho dalších paličkovalo samostatně, po vesnicích, pro svou potřebu. Prý možná řádově několik desítek tisíc … A tato významná dáma je uznávanou osobností i dnes. Je pohřbena na annabergském hřbitově a její socha zdobí hlavní náměstí historického centra města.
V Krušných horách se nevyráběla pouze krajka paličkovaná. Oblast Vejprt, ale i Annabergu, se proslavila tvorbou prýmků a v okolí Krajkové – mezi Kraslicemi a Bečovem – se jako na jediném místě v dnešní České republice vyráběla krajka šitá. Dosti nudné historie. Jedeme přece na výlet, za zábavou a za víkendovou pohodou.
Svou pouť začínáme stisknutím zvonku u dveří chomutovského muzea. A žasneme … Otevřít nám přichází naše žákyně Štěpánka, na chodbě se zdravíme s překvapenou Slávkou. Prostě máme známé za mnohými dveřmi, stačí jen vzít za kliku. Krajky zde sice vystavené nejsou, ale podrobný výklad o symbolice „světlonošů“ a dřevěných postaviček andělů, které tak důvěrně známe z Annabergu, nám objasní mnohé zvyklosti této oblasti. Obohaceny o informace o historii a smyslu světýlek a svícnů ve vánočních výzdobách krušnohorských stavení vyrážíme dál, do Ostrova nad Ohří. A opět známé tváře, opět vítání s děvčaty z Aše, Chebu, Karlových Varů i Kraslic a kdo ví odkud, abych neurazila. Z pódia nás zdraví Můza krušnohorských krajkářek a její kolegyně, sličná panna Josefína.
I my vezeme malou výstavku a novinky ze své produkce pro ty, které pro povinnosti s přípravami setkání, nestihly navštívit jarní pražské krajkářské trhy. A pak už si jen užíváme …. Dobrého jídla a skvělých domácích zákusků, vstřebáváme informace z přednášek o místní krajce i o krajce z koňských žíní. Prostě a jednoduše, informačně – pracovně – pohodový víkend. Víme, proč svítí vánoční okna, víme, že se z žíní ocasu mrtvého koně špatně paličkuje i to, proč je místní kaple červená a že je spojena s Ďáblem. Obohaceny o nové zážitky se v neděli odpoledne vracíme zpět do Prahy, do pracovního kolotoče ….
Docela bych si zase někdy takový malý soukromý krajkovaný wellness víkend s chutí dopřála.
Možná se v budoucnu zadaří ….
Za krajkami a krajkářskými akcemi jezdíme během každého kalendářního roku velmi často. Někdy jako hosté, někdy jako prodejci, někdy jako vystavující a občas i jako organizátoři. Setkání s „ostrovskými a varskými“ bylo z pohledu tohoto výčtu naprosto ojedinělé a vybočující. S MOU KOLEGYNÍ JOLANOU JSME JELY NA VÝLET…. Prostě a jednoduše jsme, zcela náhodou, měly ve svých diářích volný víkend a tak jsme se vypravily na západ Čech za místními krajkářkami. Jistě víte, že krušnohorské krajkářky po obou stranách pohoří i státní hranice oslavují své velmi významné výročí. Mnohokrát zmíněných 450 let výroby krajek v této oblasti je skutečně hodno slavnostních setkávání, malých i rozsáhlejších výstav a zdravic všeho druhu.
A jestliže jste o velké slávě doposud nic neslyšely, tedy malý výlet do historie….. Paličkovaná krajka se v této oblasti, okolo německého města Annaberg, objevuje již v 16.století. Ve své době byla tato lokalita po Itálii a Nizozemí třetím místem v Evropě, kde se krajka uchytila a kde se nitěné skvosty vyráběly. Na našem území tedy dříve než v dnes daleko známějším Vamberku. Byla to zejména zásluha paní Barbary Uttman, která pro krajkářky této oblasti zřídila krajkářskou školu, paličkářky následně zaměstnávala a s jejich výrobky čile obchodovala. A že rozhodně ne špatně, tak to dokazuje záznam, ze kterého je patrno, že měla ve své době 900 stálých krajkářek a mnoho dalších paličkovalo samostatně, po vesnicích, pro svou potřebu. Prý možná řádově několik desítek tisíc … A tato významná dáma je uznávanou osobností i dnes. Je pohřbena na annabergském hřbitově a její socha zdobí hlavní náměstí historického centra města.
V Krušných horách se nevyráběla pouze krajka paličkovaná. Oblast Vejprt, ale i Annabergu, se proslavila tvorbou prýmků a v okolí Krajkové – mezi Kraslicemi a Bečovem – se jako na jediném místě v dnešní České republice vyráběla krajka šitá. Dosti nudné historie. Jedeme přece na výlet, za zábavou a za víkendovou pohodou.
Svou pouť začínáme stisknutím zvonku u dveří chomutovského muzea. A žasneme … Otevřít nám přichází naše žákyně Štěpánka, na chodbě se zdravíme s překvapenou Slávkou. Prostě máme známé za mnohými dveřmi, stačí jen vzít za kliku. Krajky zde sice vystavené nejsou, ale podrobný výklad o symbolice „světlonošů“ a dřevěných postaviček andělů, které tak důvěrně známe z Annabergu, nám objasní mnohé zvyklosti této oblasti. Obohaceny o informace o historii a smyslu světýlek a svícnů ve vánočních výzdobách krušnohorských stavení vyrážíme dál, do Ostrova nad Ohří. A opět známé tváře, opět vítání s děvčaty z Aše, Chebu, Karlových Varů i Kraslic a kdo ví odkud, abych neurazila. Z pódia nás zdraví Můza krušnohorských krajkářek a její kolegyně, sličná panna Josefína.
I my vezeme malou výstavku a novinky ze své produkce pro ty, které pro povinnosti s přípravami setkání, nestihly navštívit jarní pražské krajkářské trhy. A pak už si jen užíváme …. Dobrého jídla a skvělých domácích zákusků, vstřebáváme informace z přednášek o místní krajce i o krajce z koňských žíní. Prostě a jednoduše, informačně – pracovně – pohodový víkend. Víme, proč svítí vánoční okna, víme, že se z žíní ocasu mrtvého koně špatně paličkuje i to, proč je místní kaple červená a že je spojena s Ďáblem. Obohaceny o nové zážitky se v neděli odpoledne vracíme zpět do Prahy, do pracovního kolotoče ….
Docela bych si zase někdy takový malý soukromý krajkovaný wellness víkend s chutí dopřála.
Možná se v budoucnu zadaří ….
Žádné komentáře to “Josefína a spol.”