Jak jsme dobývali Normandii

Celý letošní rok se nese ve znamení 20.výročí VSUŘ. To ví každý, kdo o jeho vzniku, činnosti a všeobecném fungování na poli řemesel alespoň jedním uchem zaslechl. Málo kdo však ví, že od samého počátku Iva Prošková vymýšlí a organizuje zájezdy za krajkami a regionálními zajímavostmi mnoha zemí Evropy. A tak jsme se s ní podívali do Francie, Anglie, Itálie, Švédska i Řecka a Španělska a taky do Dánska a Holandska …  a v letošním roce do NORMANDIE. Což není stát, nýbrž pobřežní přímořská oblast severní Francie. Do Normandie za krásami a pamětihodnostmi,  do Caen za krajkami, které nám nabízí krajkářský  Kongres OIDFA 2012.

Program takového zájezdu je sestavený „na míru“ , abychom viděli nejen podstatné, ale užili si i kolorit a gastronomii té které země. Každému dle jeho potřeb, požadavků, možností i zájmu.  Autobus vás vždy doveze na určené místo plánované prohlídky, o ostatním si každý rozhodne sám. Jedinou podmínkou je návrat na určené parkoviště v přesně dohodnutou hodinu.  Jsme ukázněná společnost, vychované krajkářky a tak Honzu, velitele našeho zájezdu, nezlobíme. Všichni jsou zpět na svých sedadlech a jedeme dál…. Za těch dlouhých dvacet let se podstatně změnilo i zázemí takové pouti za poznáním. Letos dokonce dvoulůžáky s vlastní sociálkou, žádné spinkání v motorestu na jednu noc se společnou sprchou na patře. Celou dobu pobytu pouze jeden hotel, se snídaní i  s možností večeře v místě. Prostě příjemný komfort. Během jízdy autobusem vzpomínáme na historky z minulých zájezdů a řveme smíchy. Veselé a neuvěřitelné zážitky se sprchami, se záchodky na čidla, s obsazeným hotelem nebo dokonce s hotelem, který není vůbec…  Bouřka či malé tornádíčko jej před příjezdem srovnalo se zemí. Nic takového se letos nekoná, akce běží jako po drátku. Můžeme si plnými doušky brát vše, co je našemu naturelu blízké, co nás oslovuje a co nás naplní. Každý dle vlastního uvážení, zájmů, snů, tužeb i očekávání.

Toto zaujalo nebo udivilo mne….

Doslova mne ohromila lehkost francouzské gotiky. Obrázky v knihách sice napoví a víte, do čeho vlezete, ale postavit se pod vzletnou, neuvěřitelně lehkou a nebetyčně vysokou klenbu katedrály v Rouen nebo Bayeux, tak to musíte zažít na vlastní kůži. Filigránově krajková zdobnost řady sloupoví, noblesní vznešenost a neskutečná výška. Úcta, pokora a pomyslné vítězství chladivého kamene nad pozemským červíčkem. Přímá linka NEBE,ukončete nástup, dveře se zavírají ….

Druhý den putování je ve znamení zbraní, válek a dobývání. Že vám to nejde dohromady s krajkou? Omyl, ze kterého nás i vás vyvede středověká tapisérie z Bayeux. Historická, 70 metrů dlouhá  výšivka o dobývání Anglie Vilémem Dobyvatelem. Jedním slovem – krásná. Postavy na svých dlouhých nohách tančí po plátnu. Vůbec mě nepřekvapuje, že na internetu, tam přece objevíte vše, kohosi napadlo jednotlivé obrazy – je jich 58 – rozpohybovat v lehké animaci. I nám před očima ožívají. Máme totiž k dispozici tlumočnické zařízení v češtině a díky jemu víme naprosto přesně, co se v jednotlivých polích středověkého komixu odehrává. Jojo, dokonalá prezentace se vším všudy. To sebevoňavější kniha fakt neumí ….

Když military, tak pláže Omaha, Juno, Arromanches les Bains. Zkrátka Den D a vylodění spojenců 6.6.1944 …  Historie o poznání novější a o poznání krutější. Na pietním americkém hřbitově v Colleville sur Mer vám běhá mráz po zádech. S krajkovou přesností a dokonalostí se šikují bílé mramorové kříže na zelené půdě trávníku v působivou krajkovou půdici. Úctu k novodobé tradici nám v muzeu celé operace umocní dokumentární film i průvodce expozicí, opět v bezchybné češtině. Víme přesně, co se kdy, jak a proč stalo a jaké to mělo souvislosti i následky.

Že hezká fotografie pouze naladí, tak to si s plnou parádou ověříme u kláštera Mont Sant Michel. Tuto stavbu zná snad každý, každý ji viděl, každý ví, že je to francouzská památka Unesco číslo jedna.  Ale když se objeví na obzoru, vyrazí vám dech. Mně tedy ano. Ten, kdo v minulosti vytipoval tohle místo pro dokonalý architektonický solitér, tak ten moc dobře věděl, co dělá. Nebo že by mu někdo vedl ruku? A když vystoupáte až na vrchol a podíváte se z výšky na moře a malý ostrov, když máte za zády kamenné klášterní zdi, tak letíte. Kamsi daleko, od reality, od tohoto světa…. Prostě je to tam, se vším všudy. Nejen v krajkoví ambitu, i když  pod jeho dřevěnou klenbou, která připomíná otočené dno lodi, síla sedí opravdu hodně.

Stejně jako v městečku Honfleur. Uzoučké uličky, galerie a kavárničky, nakloněné pitoreskní domečky, pirátské  lodě, rybáři a všudypřítomná atmosféra. Vůně, vítr, křik racků, moře. Prostě Francie. Skály v Etretatu, secesní Casino v Cabourgu s výstavou strojových krajek, chuť palačinek, kávička, zmrzlina, sorbet. A také benediktinka, calvados, cider, mléčné karamely. Typické produkty, všechny pečlivě nastartované pro kultivovanou prezentaci dychtivým turistům. Nic nepůsobí násilně, vše skvěle marketingově promyšlené.  K ničemu nás nenutí,  koupíme dobrovolně, sami a s úsměvem a tak to má být. I když  nás tak snadno neoblafnou. Vezeme si na ně Helenku Proškovou, která ve Francii několik let žila a tudíž máme zaručeně objektivní informace. Perfektně nám překládá všechno důležité a zvládá s přehledem i technické a technologické záludnosti odborného výkladu. A nejen to. Například o mléčných  slaných karamelkách mluví nikoliv z obchodního hlediska, ale i z vlastního prožitku. Jsou fakt skvělé… Obě, Helenka i karamela.

Jsme krajkářky a co nás zajímá nejvíc, to jsou pochopitelně krajky.Místní i světové,které do Caen dovezou a ve svých expozicích představí národní delegace Kongresu OIDFA. K jeho návštěvě máme vyhrazený celý den. Asi s napětím čekáte na tu nejdůležitější zprávu …  Tedy ….

Nevyhráli jsme

Nikoliv proto, že by se šaty nelíbily. Naopak, ke stánku Ivy Proškové putovaly gratulace a ovace. V naší národní expozici  mocně cvakaly spouště fotoaparátů, návštěvníci vystavené šaty obcházeli a nešetřili chválou. Nevyhráli jsme proto, že hlasovací právo mají pouze ti, kteří jsou přímými účastníky kongresu se vším všudy, tedy i s přednáškami, kurzy, jednáními, ubytováním a kdoví s čím ještě.  Za své nemalé peníze, v přepočtu bratru 30.000,- . A to se vyplatí. Cena diváka není. Kolik dalších oceněných míst ještě je, to nevíme, nikde se o tom nedočtete. Třeba jsme klofli druhé nebo třetí nebo taky nic …  Jisté je jen to, že vyhrály Slovinky a že jejich expozice slovinské květeny v krajce byla moc hezká….. Ale to ta naše taky….

Slovinky zpracovaly detaily z tradičních květin své oblasti a vznikl jakýsi herbář. Nikoliv doslovné převedení každé rostliny do krajky, spíš dokonale zpracovaná inspirace na dané téma. Nápaditá byla i adjustace jednotlivých kamenů skládanky. Vždy popis + fotografie + krajka. Ucelené, čisté, jemné a s nápadem. A to se po zásluze cení….

Jak jsem již psala, každý z účastníků našeho zájezdu si vybral to, co bylo jemu milé a co jej oslovilo. Někoho nádherné staré krajky, blondy nebo regionální historické krajky. Někoho naopak moderní pojetí krajkových objektů v prostoru kostela. To byl zase pro mne krásný zážitek. Blonda z hedvábí voní historií, je jemňoučká, noblesní, smetanově lesklá, nádherná. Do plsti barevného korzetu zapracované nitě a krajky jsou naopak současné, hravé, originální a kreativní. Mně se líbily moc, stejně tak jako kolekce šatů a kabátů z plstěné vlny, která byla vystavena v hlavním sále. Pro mne top číslo jedna celé OIDFY. Co účastník, to jeho vlastní top –  žebříček. Na čem se ale všichni shodujeme je, že soutěžní krajky na téma Mosty, až na malé výjimky, opravdu nic moc ….

Za uplynulý týden mám zážitků plnou hlavu, dárků plnou mošničku a inspirací na rozdávání. A tak to má být. Pořád razím názor, že od stolu a počítače v Horní Dolní nepoznám, jestli to,co žiju, sama opravdu chci. Neobjevím to, co mě posune o krok. Také nezjistím, jestli jsem pozadu nebo naopak vpředu před ostatními.  V krajce, v názoru, v životě, vůbec ve všem. K tomu potřebuji konfrontaci z očí do očí. Alespoň já ano.

A pro mě ještě jedno milé a důležité poznání. Když mi zrovna není úplně do juchání, tak se najde spousta lidí, kterým to leží na srdci. A to je pro mne to hlavní a nejúžasnější zjištění. Moje vítězné dobytí Normandie.

….Můj Den D….

 

Nezařazené