Dopis Ježíškovi
Psali jsme jej všichni, každý podle svého. Někdo kreslil, někomu pomohla maminka nebo babička a někdo psal tajně a sám. Prostě podle věku, umu i odhodlání. U nás se vzkazy lepily vždy po svátku sv. Mikuláše na okno dětského pokoje. Někdy zmizely za den, někdy za týden, vypařily se vždy. Rodina má mít své rituály. Náš skončil v roce, kdy si hlava rodiny napsala o lepší manželku a o hodnější děti. Přání bylo do roka a do dne splněno, jak jinak.
Ony se i ty Vánoce hodně změnily. Pamatuju si, jak moje babička horečně šůrovala, všechno se sterilně lesklo a celý byteček smrděl Diavou. V dlouhých frontách se stálo na cokoliv. Od majonézy po brambory, od kapra po banány. Trpělivě, u jediného dostupného obchodu, za jednotnou cenu a také v jednotné kvalitě. Jednotné byly i dárky, přání nepřání. Každoroční univerzální hit, který se objevil v mnoha rodinách. Podpultovka, úlovek a triumf zároveň. (more…)
Nejnovější hlášky