Deventer – 35.výročí LOKK
30 dubna 2013
Aby se stala aktualita aktualitou, musí se zveřejnit za tepla. Tedy …. Právě jsme se vrátily z Holandska, z Deventeru. Organizace holandských krajkářek se nazývá LOKK a v letošním roce slaví 35.výročí své činnosti. Při loňském dubnovém kongresu v německém Annabergu navštívily holandské kolegyně naší expozici, se zalíbením si prohlédly originály ilustračních krajek s papírem pro Krajkování o životě a požádaly o dar v podobě knihy pro jejich holandskou knihovnu krajkářských publikací. Souhlasila jsem, knihu podepsala a předala. Do měsíce připlulo po mailové síti pozvání na letošní oslavy. Pouze pozvání k účasti, ostatní náklady jsou, jak to ostatně obvykle bývá, samozřejmě v naší režii. Na takový postup jsme zvyklé, nic nám tedy nebrání v nasednutí do auta. Vydáváme se na dlouhých 800 km. Musím konstatovat, že ani já, ani Jolana, ani naše polská kamarádka Monika, kterou jsme na dobrodružnou pouť za krajkou přizvaly, nelitujeme. Jiný kraj, jiný mrav. Mnohdy odlišný, poučný i k zamyšlení…..
První odlišností je termín celé akce. Výstava se koná ve čtvrtek a v pátek, denně pouze do 16-ti a 17-ti hodin. Zpočátku nechápeme pro koho, když všichni přece pilně pracují. Dalším překvapením je pro našince prostředí. Celá prezentace i s módní přehlídkou probíhá v kostele. V Holandsku jsem zažila takovou situaci již při OIDFA, jenže bez stánků. Zde, v bočních lodích nejstarší katedrály ve městě, trůní pultíky s pruhovanými plastovými stříškami …. Středem hlavní lodi je postaveno molo a modelky se noří ze dveří postranní kaple. Kupodivu to nikomu nevadí. Prostředí noblesní, vznešené, charismatické a překvapivě teplé. V kostele jsou radiátory a topí se. Holandsko je velmi tolerantní, kosmopolitní a vstřícné. To poznáváme při večeřích v místních restauracích. Úsměvy, zájem o náš původ i o odlišnosti řeči mezi námi samotnými. Sličný mladík v turecké restauraci ví, kde Čechy leží a plynule vysype z rukávu Liberec – Mladá Boleslav – Plzeň – Jihlava….
Panáček je pravděpodobně sportovní znalec….
Jak už to na podobných akcích bývá, ve výstavním prostoru vidíme různorodé tématické celky jednotlivých krajkářských spolků a seskupení i výsledky soutěží na předem daná témata. Kvalita exponátů je shodná s okolními zeměmi. Velmi úsměvné až kýčovité zpracování MOŘE, nádherné MODRÉ SKULPTURY v mosazných rámech, tradiční jemné HISTORICKÉ KRAJKY, FOTOGRAFIE KOMBINOVANÉ S KRAJKOU – zde v tématickém výběru, který nedoporučím v první větě mých českých kurzů. U mne na kladném konci žebříčku a hodně hodně vysoko bodují modré krajky a fascinátory v přehlídce. Na ocase pak písečná pláž s lehátky a s do krajek oděnými “ barbínami „. Chobotnice jsou taky dost hrozné …. Mají i očíčka ….
Denně probíhají dvě shodné přehlídky. Zadání jednotlivých modelů připomíná náš kurz o ročních obdobích. Každá krajkářka musí zpracovat komplet na vybrané téma… rybáři, květiny, lodě, lovci mušlí … Jsme přece v Holandsku. Jednotlivé krajkové díly zdobí vše, co vás napadne. Šaty, boty, povinné fascinátory. Prádlo nevidíme, ale kdo ví. Podvazek i s mašličkou z rozparku dlouhých šatů vykoukl a bylo to moc hezké.V rukách modelek se při chůzi houpají roztodivné kabelky, girlandy a jiné visící úžasnosti. Materiály lesklé, peří a BARVY. Holandsko je zemí moře, květin a diamantů….
Ke každému krajkovému modelu jiné šatičky od čtyřprocentního návrháře. Některé mají dlouhou vlečku a mnoho modelek v nich neumí chodit. O podpadcích ani nemluvím…. Ale to stačí kouknout i u nás doma při maturitním plese na parket. Každý komplet a jeho autorku komentátorka představí, seznámí všechny přítomné s tématem, které bylo inspirací pro vznik krajek. Zcela netradiční je, že se modely prezentují jednotlivě, nikoliv ve skupinách, jak tomu obvykle o přehlídkách bývá.
Ve skupinách chodí naopak návštěvnice. Vzhledem k otevírací době většinou starší ženy, u některých trochu váháte i nad pohlavím. Takový vizuální unisex. Řada z nich o holích, opřena o vozítka a na pojízdných křeslech. Zprvu vše přisuzujeme počasí a vlhkosti vzduchu v přímořském státě. Omyl… Protetika je v Holandsku zdarma …. Zcela nezbytným doplňkem bund a kabátů je krajková brož. Jsou přece všechny šikovné krajkářky.
Vřele se k nám hlásí dáma, která pravidelně chodí na můj web, jiná je v osobním kontaktu s Milenou Malinovou a přijede za ní v červnu i do Čech. Velmi rasantní návštěvnice se domáhá české učebnice paličkování, ve které jsou krajky s růžemi. Trochu nechápe, že jsme sice z jednoho státu, ale publikaci nemáme a musí ji sama koupit přes zahraniční knihkupectví, případně u autorky. Jenže ta jí údajně na opakované maily neodpovídá…. Pak babo raď.
S úsměvem přicházejí dvě dámy, na krku šperky s gympou z mého stejnojmenného souboru. Jdou se pochlubit, jak se jim povedly. Souhlasím. S čím mám naopak velký problém je fakt, že si nové šperky nevyrobily z podvinků, které koupily, dostaly darem od Ježíška či si je objednaly přes web. Předlohy jim prý poskytla k výuce v kurzu jedna česká krajkářka. Kurz vedla v Holandsku, pravděpodobně i z mých podvinků. Při tomto sdělení se mi trochu zhroutí iluze o slušnosti zmíněné kolegyně. Jak má probíhat osvěta na poli autorských práv a krajkářské pospolitosti, když samotné profesionálky pravidla slušnosti samy nedodržují. Jmenovat ji nemíním. Podotýkám však, že se v žádném případě NEJEDNÁ o Ivu Proškovou ani o žádnou jinou kolegyni z VSUŘ.
Monika je jako v sedmém nebi. Nikdy na takovém setkání nebyla, navíc prchla na 10 dnů od své rodiny a od domácích povinností. Prostě si vše užívá a my se těšíme s ní. Z jejího nadšení a objevů nevídaného a neznámého. Pro nás jsou některé věci také nové. Například bydlíme v hotelu přímo v centru města, nikam nedojíždíme jako obvykle. Večer se přesouváme pěšky úzkými uličkami, večeře v restauraci, zmrzlina do kornoutku, prodejny se sýrem, tržiště, dřeváky, kanály, lodní doprava, kola.
…. Prostě Holandsko ….
Aby se stala aktualita aktualitou, musí se zveřejnit za tepla. Tedy …. Právě jsme se vrátily z Holandska, z Deventeru. Organizace holandských krajkářek se nazývá LOKK a v letošním roce slaví 35.výročí své činnosti. Při loňském dubnovém kongresu v německém Annabergu navštívily holandské kolegyně naší expozici, se zalíbením si prohlédly originály ilustračních krajek s papírem pro Krajkování o životě a požádaly o dar v podobě knihy pro jejich holandskou knihovnu krajkářských publikací. Souhlasila jsem, knihu podepsala a předala. Do měsíce připlulo po mailové síti pozvání na letošní oslavy. Pouze pozvání k účasti, ostatní náklady jsou, jak to ostatně obvykle bývá, samozřejmě v naší režii. Na takový postup jsme zvyklé, nic nám tedy nebrání v nasednutí do auta. Vydáváme se na dlouhých 800 km. Musím konstatovat, že ani já, ani Jolana, ani naše polská kamarádka Monika, kterou jsme na dobrodružnou pouť za krajkou přizvaly, nelitujeme. Jiný kraj, jiný mrav. Mnohdy odlišný, poučný i k zamyšlení…..
První odlišností je termín celé akce. Výstava se koná ve čtvrtek a v pátek, denně pouze do 16-ti a 17-ti hodin. Zpočátku nechápeme pro koho, když všichni přece pilně pracují. Dalším překvapením je pro našince prostředí. Celá prezentace i s módní přehlídkou probíhá v kostele. V Holandsku jsem zažila takovou situaci již při OIDFA, jenže bez stánků. Zde, v bočních lodích nejstarší katedrály ve městě, trůní pultíky s pruhovanými plastovými stříškami …. Středem hlavní lodi je postaveno molo a modelky se noří ze dveří postranní kaple. Kupodivu to nikomu nevadí. Prostředí noblesní, vznešené, charismatické a překvapivě teplé. V kostele jsou radiátory a topí se. Holandsko je velmi tolerantní, kosmopolitní a vstřícné. To poznáváme při večeřích v místních restauracích. Úsměvy, zájem o náš původ i o odlišnosti řeči mezi námi samotnými. Sličný mladík v turecké restauraci ví, kde Čechy leží a plynule vysype z rukávu Liberec – Mladá Boleslav – Plzeň – Jihlava….
Panáček je pravděpodobně sportovní znalec….
Jak už to na podobných akcích bývá, ve výstavním prostoru vidíme různorodé tématické celky jednotlivých krajkářských spolků a seskupení i výsledky soutěží na předem daná témata. Kvalita exponátů je shodná s okolními zeměmi. Velmi úsměvné až kýčovité zpracování MOŘE, nádherné MODRÉ SKULPTURY v mosazných rámech, tradiční jemné HISTORICKÉ KRAJKY, FOTOGRAFIE KOMBINOVANÉ S KRAJKOU – zde v tématickém výběru, který nedoporučím v první větě mých českých kurzů. U mne na kladném konci žebříčku a hodně hodně vysoko bodují modré krajky a fascinátory v přehlídce. Na ocase pak písečná pláž s lehátky a s do krajek oděnými “ barbínami „. Chobotnice jsou taky dost hrozné …. Mají i očíčka ….
Denně probíhají dvě shodné přehlídky. Zadání jednotlivých modelů připomíná náš kurz o ročních obdobích. Každá krajkářka musí zpracovat komplet na vybrané téma… rybáři, květiny, lodě, lovci mušlí … Jsme přece v Holandsku. Jednotlivé krajkové díly zdobí vše, co vás napadne. Šaty, boty, povinné fascinátory. Prádlo nevidíme, ale kdo ví. Podvazek i s mašličkou z rozparku dlouhých šatů vykoukl a bylo to moc hezké.V rukách modelek se při chůzi houpají roztodivné kabelky, girlandy a jiné visící úžasnosti. Materiály lesklé, peří a BARVY. Holandsko je zemí moře, květin a diamantů….
Ke každému krajkovému modelu jiné šatičky od čtyřprocentního návrháře. Některé mají dlouhou vlečku a mnoho modelek v nich neumí chodit. O podpadcích ani nemluvím…. Ale to stačí kouknout i u nás doma při maturitním plese na parket. Každý komplet a jeho autorku komentátorka představí, seznámí všechny přítomné s tématem, které bylo inspirací pro vznik krajek. Zcela netradiční je, že se modely prezentují jednotlivě, nikoliv ve skupinách, jak tomu obvykle o přehlídkách bývá.
Ve skupinách chodí naopak návštěvnice. Vzhledem k otevírací době většinou starší ženy, u některých trochu váháte i nad pohlavím. Takový vizuální unisex. Řada z nich o holích, opřena o vozítka a na pojízdných křeslech. Zprvu vše přisuzujeme počasí a vlhkosti vzduchu v přímořském státě. Omyl… Protetika je v Holandsku zdarma …. Zcela nezbytným doplňkem bund a kabátů je krajková brož. Jsou přece všechny šikovné krajkářky.
Vřele se k nám hlásí dáma, která pravidelně chodí na můj web, jiná je v osobním kontaktu s Milenou Malinovou a přijede za ní v červnu i do Čech. Velmi rasantní návštěvnice se domáhá české učebnice paličkování, ve které jsou krajky s růžemi. Trochu nechápe, že jsme sice z jednoho státu, ale publikaci nemáme a musí ji sama koupit přes zahraniční knihkupectví, případně u autorky. Jenže ta jí údajně na opakované maily neodpovídá…. Pak babo raď.
S úsměvem přicházejí dvě dámy, na krku šperky s gympou z mého stejnojmenného souboru. Jdou se pochlubit, jak se jim povedly. Souhlasím. S čím mám naopak velký problém je fakt, že si nové šperky nevyrobily z podvinků, které koupily, dostaly darem od Ježíška či si je objednaly přes web. Předlohy jim prý poskytla k výuce v kurzu jedna česká krajkářka. Kurz vedla v Holandsku, pravděpodobně i z mých podvinků. Při tomto sdělení se mi trochu zhroutí iluze o slušnosti zmíněné kolegyně. Jak má probíhat osvěta na poli autorských práv a krajkářské pospolitosti, když samotné profesionálky pravidla slušnosti samy nedodržují. Jmenovat ji nemíním. Podotýkám však, že se v žádném případě NEJEDNÁ o Ivu Proškovou ani o žádnou jinou kolegyni z VSUŘ.
Monika je jako v sedmém nebi. Nikdy na takovém setkání nebyla, navíc prchla na 10 dnů od své rodiny a od domácích povinností. Prostě si vše užívá a my se těšíme s ní. Z jejího nadšení a objevů nevídaného a neznámého. Pro nás jsou některé věci také nové. Například bydlíme v hotelu přímo v centru města, nikam nedojíždíme jako obvykle. Večer se přesouváme pěšky úzkými uličkami, večeře v restauraci, zmrzlina do kornoutku, prodejny se sýrem, tržiště, dřeváky, kanály, lodní doprava, kola.
…. Prostě Holandsko ….
Muselo to být moc pěkné, díky za zprostředkování informace o této jistě zajímavé akci. Hned se mi vybavily vzpomínky na kongres OIDFA v Holandsku před několika lety a naše putování po výstavách v různých městech.