Malé ohlédnutí za Kongresem v Schönsee
8 dubna 2013
Snad ve všech zemích celého světa najdete krajkářky. Pilné, trpělivé, neposedné, zbrklé, kreativní i konzervativní….Téměř vždy však milé, přívětivé a pohostinné.Také chlubivé. A proč ne, když je čím. Proč ne, když čím není. Záleží na míře sebevědomí a odvahy.
Německé krajkářky jsou druživé. Ve všech spolkových zemích je mnoho místních klubů a skupin, které je sdružují. Jejich členky si vyměňují předlohy, chodí v jednotných krojích i uniformičkách či jsou ozdobeny totožnými erby, znaky, monogramy a oděvními doplňky. Aby ostatní viděli, kam dotyčná patří a s kým se kamarádí. Německé krajkářky jsou pilné, rychlé, pečlivé a techniku paličkování zvládají již v útlém dětství. Jsou dokonalé ve tvoření přesných,vzájemně se prolínajících a vlnících se půdicových ploch i počítačem deformovaných rastrů, obrazců a sítí.
Mají velké mezery v používání barev, bojí se experimentů a jsou nejisté, když nemá napnutý podvinek všechny požadované linky. Prostě mají v genech řád a jistou pokoru. Německé krajkářky obdivují naši práci, líbí se jim české krajky a jsme pro ně velkým vzorem. Tak velkým, že se často setkáváme s kvalitně provedeným a do dokonalosti dovedeným naším nápadem, který si vyfotily v předchozím roce. Jsme tak velkým vzorem, že se pokouší naši práci napodobit i v barevnosti a my se nezřídka kdy usmíváme nad zcela nezvládnutým odstínem krajek z českých podvinků.
O všech podobách německých krajek jsme se mohly přesvědčit při návštěvě právě ukončeného Kongresu v městečku Schönsee. Jeho poloha a snadná dostupnost přilákala řadu českých děvčat. Málokde vidíme v cizině tolik známých tváří a málokde slyšíme češtinu na každém kroku. Věřím, že každou z nás oslovilo něco jiného. Já bych se chtěla s vámi podělit o své žážitky. …
Líbila se mi velmi nápaditá instalace v česko – německém kulturním centru. Dlouhé půdice, lesklý materiál, nepravidelné, obtahovačkou vytvořené vzory. Dělat bych je opravdu nechtěla. Na práci není při denním světle vidět, večer se na ni svítit také nevyplácí. Zato ve tmavém prostoru výstavního sálu, nasvícené silným reflektorem, působí noblesně, reprezentativně a monumentálně. Druhá, neméně působivá instalace v tomto sále, je dokonalá svou promyšleností. Dvě světla, která se pravidelně střídají a prosvěcují krajkovou plochu rozměrného závěsu. Rafinovaně použité lesklé obtahovačky a matné materiály půdice tvoří při hře světel překvapivý a opravdu nečekaný efekt.
Dalším milým zážitkem bylo využití prostoru místní hasičárny k několika komorním výstavám. Moderní upravená technická budova, kávička mezi helmami, krajky pod trámovým stropem. Je vidět, že zdánlivě nesourodé podněty můžou vytvořit příjemný celek.
Nedílnou součástí každoročních slavností je tématická soutěž. Ta letošní ČERNÁ. Doslova …. Povoleno je pouze 5 % doplňkové barvy. Z vlastní zkušenosti vím, že černá nit je noční můrou každé krajkářky. Na práci fakt nic moc.Ale tady výsledek nebyl vůbec špatný. Ano, některé krajky byly k pousmání, cena diváků – ladně odpočívající kráska – je mimo mé chápání, ale najdeme i zajímavé práce. A co víc, souhlasíme s verdiktem poroty a to nebývá. Vkus je u každého odlišný,tady jsme více – méně jednotné.
třetí cena
první cena
jako živý
cena publika, trochu mimo mísu
Již v minulém roce jsem si všimla, že z prodejních stánků mizí dřevěné laserové rámečky. Hurá …. Nahradily je materiály, barevné škály a kombinace hedvábí i jiných efektních přízí, drátky a doplňky, šperky a jiná lákadla. Možná se budeme divit, co z nich místní děvčata vytvoří. Mne velmi těší, že z jejich krků zmizely torchonové šály, vesty a kravaty z duhových přízí. Ty jsou už snad definitivně v propadlišti německých dějin. Škoda, že se usídlují na herdulích našich děvčat. Byly jsme inspirací a vracíme se tam, kde už ostatní nejsou. Možná také brzy zmizí ….
Za sebe říkám, že já jsem si čtyřdenní pobyt mezi krajkářkami užila. Spíme v Čechách v příjemném penzionu, za velmi příznivou cenu, s chutným jídlem na talíři. V prodejní hale hezké místo, dobré dortíky, i když kávička trochu pokulhává. To vydržíme. Pro nás je důležitější, že se výstavka, kterou jsme připravily, líbí a budí velkou pozornost. Že by inspirace pro příští rok? Klidně, my jsme jedna studnice nápadů a zase z ní něco pro další setkání přeteče, to si pište…. A nemusí to být pouze krajky, dvoubarevná drátovaná vejce Marcely Maškové zaujala i týden po Velikonocích….
Snad ve všech zemích celého světa najdete krajkářky. Pilné, trpělivé, neposedné, zbrklé, kreativní i konzervativní….Téměř vždy však milé, přívětivé a pohostinné.Také chlubivé. A proč ne, když je čím. Proč ne, když čím není. Záleží na míře sebevědomí a odvahy.
Německé krajkářky jsou druživé. Ve všech spolkových zemích je mnoho místních klubů a skupin, které je sdružují. Jejich členky si vyměňují předlohy, chodí v jednotných krojích i uniformičkách či jsou ozdobeny totožnými erby, znaky, monogramy a oděvními doplňky. Aby ostatní viděli, kam dotyčná patří a s kým se kamarádí. Německé krajkářky jsou pilné, rychlé, pečlivé a techniku paličkování zvládají již v útlém dětství. Jsou dokonalé ve tvoření přesných,vzájemně se prolínajících a vlnících se půdicových ploch i počítačem deformovaných rastrů, obrazců a sítí.
Mají velké mezery v používání barev, bojí se experimentů a jsou nejisté, když nemá napnutý podvinek všechny požadované linky. Prostě mají v genech řád a jistou pokoru. Německé krajkářky obdivují naši práci, líbí se jim české krajky a jsme pro ně velkým vzorem. Tak velkým, že se často setkáváme s kvalitně provedeným a do dokonalosti dovedeným naším nápadem, který si vyfotily v předchozím roce. Jsme tak velkým vzorem, že se pokouší naši práci napodobit i v barevnosti a my se nezřídka kdy usmíváme nad zcela nezvládnutým odstínem krajek z českých podvinků.
O všech podobách německých krajek jsme se mohly přesvědčit při návštěvě právě ukončeného Kongresu v městečku Schönsee. Jeho poloha a snadná dostupnost přilákala řadu českých děvčat. Málokde vidíme v cizině tolik známých tváří a málokde slyšíme češtinu na každém kroku. Věřím, že každou z nás oslovilo něco jiného. Já bych se chtěla s vámi podělit o své žážitky. …
Líbila se mi velmi nápaditá instalace v česko – německém kulturním centru. Dlouhé půdice, lesklý materiál, nepravidelné, obtahovačkou vytvořené vzory. Dělat bych je opravdu nechtěla. Na práci není při denním světle vidět, večer se na ni svítit také nevyplácí. Zato ve tmavém prostoru výstavního sálu, nasvícené silným reflektorem, působí noblesně, reprezentativně a monumentálně. Druhá, neméně působivá instalace v tomto sále, je dokonalá svou promyšleností. Dvě světla, která se pravidelně střídají a prosvěcují krajkovou plochu rozměrného závěsu. Rafinovaně použité lesklé obtahovačky a matné materiály půdice tvoří při hře světel překvapivý a opravdu nečekaný efekt.
Dalším milým zážitkem bylo využití prostoru místní hasičárny k několika komorním výstavám. Moderní upravená technická budova, kávička mezi helmami, krajky pod trámovým stropem. Je vidět, že zdánlivě nesourodé podněty můžou vytvořit příjemný celek.
Nedílnou součástí každoročních slavností je tématická soutěž. Ta letošní ČERNÁ. Doslova …. Povoleno je pouze 5 % doplňkové barvy. Z vlastní zkušenosti vím, že černá nit je noční můrou každé krajkářky. Na práci fakt nic moc.Ale tady výsledek nebyl vůbec špatný. Ano, některé krajky byly k pousmání, cena diváků – ladně odpočívající kráska – je mimo mé chápání, ale najdeme i zajímavé práce. A co víc, souhlasíme s verdiktem poroty a to nebývá. Vkus je u každého odlišný,tady jsme více – méně jednotné.
třetí cena
první cena
jako živý
cena publika, trochu mimo mísu
Již v minulém roce jsem si všimla, že z prodejních stánků mizí dřevěné laserové rámečky. Hurá …. Nahradily je materiály, barevné škály a kombinace hedvábí i jiných efektních přízí, drátky a doplňky, šperky a jiná lákadla. Možná se budeme divit, co z nich místní děvčata vytvoří. Mne velmi těší, že z jejich krků zmizely torchonové šály, vesty a kravaty z duhových přízí. Ty jsou už snad definitivně v propadlišti německých dějin. Škoda, že se usídlují na herdulích našich děvčat. Byly jsme inspirací a vracíme se tam, kde už ostatní nejsou. Možná také brzy zmizí ….
Za sebe říkám, že já jsem si čtyřdenní pobyt mezi krajkářkami užila. Spíme v Čechách v příjemném penzionu, za velmi příznivou cenu, s chutným jídlem na talíři. V prodejní hale hezké místo, dobré dortíky, i když kávička trochu pokulhává. To vydržíme. Pro nás je důležitější, že se výstavka, kterou jsme připravily, líbí a budí velkou pozornost. Že by inspirace pro příští rok? Klidně, my jsme jedna studnice nápadů a zase z ní něco pro další setkání přeteče, to si pište…. A nemusí to být pouze krajky, dvoubarevná drátovaná vejce Marcely Maškové zaujala i týden po Velikonocích….
Se zájmem jsem si přečetla o kongresu a prohlédla fotky. Nejhezčí, bezkonkurenční je poslední obrázek, jehož autorkou jsi zcela určitě Ty Ivanko. Moooooc krásné, Ty jsi zkrátka jednička. H.
Hani, bingo. Teda myslím ta identifikace. Je to ukázka z mé nové šperkové kolekce a je fakt, že spolu s Jolaninými náušnicemi s peřím měly krajky až nebývalý úspěch. Což nás obě pochopitelně těšilo a protože,na rozdíl od jiných krajkářek, povolujeme fotit, tak jsem zvědavá, kdy se objeví první kousky s tylem a Swarovski na netu nebo na fleru. Je to vždy otázka času a často ne moc dlouhého…. 😀 😀
Milá Ivanko, moc ráda si vždy přečtu Tvé zhodnocení kongresu. Mohu si je porovnat se svými dojmy, případně uvědomit si čeho jsem si nevšimla. Tvé šperky jsem ale přehlédnout nemohla, jsou opravdu nápadité a nedivím se, že měly úspěch. Příjemné letos bylo, že prodejci nebyli v jedné obrovské hale, ale v menších místnostech, případně na chodbách. Jako většinou při kongresech v Německu bylo milé pozorovat, že výstavami žije celé Schönsee. Díky VSUŘ za zorganisování zájezdu.
Z vlastní zkušenosti z organizace pražských trhů moc dobře vím, že se na tak velké akci člověk nikdy nezavděčí všem. Takže někteří prodejci mrzli v průvanu v tělocvičně, jiní se potili ve vydýchaných třídách a některé expozice byly na dokonalém a ideálním místě. A to byla právě ta naše 😀 😀 Proti prosklené ploše, na prostorné chodbě, ani zima, ani vedro…. Zkrátka jsme hodné holky a ten nahoře nad námi držel ochrannou ruku 😀
Každého z nás vždycky zaujme něco jiného a některé věci a práce přehlédne nebo naopak vyzdvihne. Je pravdou, že velkých půdicových závěsů jsme si všimly všechny. Stejně tak krajkového daktyloskopického otisku palce ze soutěže, který jsme shodně okomentovaly slovy:
“ Nechápu, jak někdo dokáže upaličkovat krajku z nití, které nejsou vidět ani s brýlemi“ 😀 😀 Prostě a jednoduše je dobré některé věci vidět na vlastní oči ….
Milá paní Ivanko, ten šperk je překrásný! Já vím, že německé krajkářky mohly na něm oči nechat.Máte můj obdiv – jako vždycky! Přeji Vám hodně nádherných nápadů, na které se už předem moc těším! Ilona