Malé krajkované zamyšlení
25 května 2014
Když jsem před časem napsala svůj názor k práci a chování některých uživatelek FB, netušila jsem, do jakého vosího hnízda píchnu. Naivně jsem si myslela, že se děvčata, kterých se má poznámka týká, přece jen zamyslí a posoudí, zda nedělají něco špatně. Jestli opravdu mají čisté svědomí a jestli se chovají podle pravidel. Jak já jsem hloupoučká … Z mého omylu mne vyvedly maily, telefonát i zprostředkované a dobře míněné rozbory mých vlastností, nafoukanosti a dalších morálních hodnot. Přistálo u mne také několik nabídek – od vytvoření nových webových stránek – přes umístění mé produkce na inzertním portálu – až po nabídku jakési finanční koučky k sestavení strategie mého podnikání. Abych konečně zbohatla…..
Nejzajímavější a vlastně i nejpřínosnější byla pro mne myšlenka, že když nechci, aby byly mé návody i s obrázky a fotografiemi postupů rozesílány po netu, NEMÁM JE VYDÁVAT…. Zjišťuji, že za to, že někdo můj nápad zveřejní – bez mého vědomí a bez mého souhlasu, v rozporu se zákonem – nemůže ten, kdo toto učinil, ale já, protože myšlenku na papír vsunu a tím poskytnu materiál široké veřejnosti k volnému použití. TAK JO …
Složku pro jarní krajkářské trhy odkládám, sedám k herduli a vytvářím novou kolekci náhrdelníků. Se svobodnou radostí z tvoření. A s potěšením zjišťuji, že mne mé rozhodnutí nemrzí, že si u herdule užívám moc příjemné chvíle a že mne vlastně celá situace v podstatě osvobozuje.
Není nad to pojmenovat pocity. Není nad zdravou míru vlastního kontrolovaného sebevědomí.
Před dvěma lety jsem byla na jakémsi pomyslném rozhraní. Spousta práce a akcí, které si člověk vlastně ani neužil. Trvalý kolotoč povinností a termínů. Ukázněné plnění úkolů bez vnitřní radosti. Tehdy jsem si řekla, že takto ne. Že je krajka a má profese pro mne takovou zásadní životní láskou, že se musím donutit k určitému osvobození. Sama sebe jsem – a musím říct, že až překvapivě snadno – přesvědčila , že takto už dál fakt ne. Pro společnou výstavu s názvem KRUHY vznikl soubor osmi krajek s papírem. Teplé odstíny, oblé tvary, lístky, které umím. Bez povinného uvažování, zda toto ostatní krajkářky zvládnou, jestli nebudou lístky v souboru podvinků přece jen příliš dlouhé a krajky nebudou příliš abstraktní a … Podvinky, podle kterých by se daly vyrobit, jsem totiž vůbec neměla v úmyslu vydat. A ono to zafungovalo. Paličky mne poslouchaly, chemie splnila svůj úkol a návštěvnice výstavy mne samy přinutily složku vydat. S jídlem roste chuť….. Poslední a opravdu závěrečný díl učebnic jsem si vymazlila. A opět to zafungovalo. Radost z tvorby se ke mně vrátila. Kloboučky, které by údajně nikdo nenosil, budí velký zájem a mnohé z nich už dávno zdobí hlavy svých odvážných nositelek.
A tak vám všem, které jste mne k tomuto mému posunu inspirovaly, děkuji. Těm, které mnou pohrdají i těm, které mi gratulovaly při krajkářských trzích. Díky vám všem mám opět krásný a svobodný život. Jen to kopírování po netu a facebooku mne z gruntu štve. Kdybych nebyla od maminky slušně vychovaná, použila bych v tuto chvíli snad i hrubší výraz.
Ale jsem přece vyladěná usměvavá krajkářka … Úča, která má okolo sebe super žákyně. Takové, které přijedou s elánem i na kurz, jehož téma dopředu neznají. Pro mne je taková situace odvážná a možná i přidrzlá. Účast jednotlivých aktérek pro mne znamená obrovské ocenění i závazek. Mé malé osobní soukromé štěstí, které – slovy klasika – je muška jenom zlatá.… A jaká je ta jejich, tak to se koukněte na net. V pátrání jsou některé z vás přece velké profesionálky. Pro vás ostatní -slušné- malá nápověda. Heslo je Česká Krajka….
Moje poznámka na závěr? Některé šperky odkoupila pražská galerie a vystavila jsem k nim certifikát.
Takže bacha na kopie… Ale to vy dobře víte, já bohužel taky ….
Když jsem před časem napsala svůj názor k práci a chování některých uživatelek FB, netušila jsem, do jakého vosího hnízda píchnu. Naivně jsem si myslela, že se děvčata, kterých se má poznámka týká, přece jen zamyslí a posoudí, zda nedělají něco špatně. Jestli opravdu mají čisté svědomí a jestli se chovají podle pravidel. Jak já jsem hloupoučká … Z mého omylu mne vyvedly maily, telefonát i zprostředkované a dobře míněné rozbory mých vlastností, nafoukanosti a dalších morálních hodnot. Přistálo u mne také několik nabídek – od vytvoření nových webových stránek – přes umístění mé produkce na inzertním portálu – až po nabídku jakési finanční koučky k sestavení strategie mého podnikání. Abych konečně zbohatla…..
Nejzajímavější a vlastně i nejpřínosnější byla pro mne myšlenka, že když nechci, aby byly mé návody i s obrázky a fotografiemi postupů rozesílány po netu, NEMÁM JE VYDÁVAT…. Zjišťuji, že za to, že někdo můj nápad zveřejní – bez mého vědomí a bez mého souhlasu, v rozporu se zákonem – nemůže ten, kdo toto učinil, ale já, protože myšlenku na papír vsunu a tím poskytnu materiál široké veřejnosti k volnému použití. TAK JO …
Složku pro jarní krajkářské trhy odkládám, sedám k herduli a vytvářím novou kolekci náhrdelníků. Se svobodnou radostí z tvoření. A s potěšením zjišťuji, že mne mé rozhodnutí nemrzí, že si u herdule užívám moc příjemné chvíle a že mne vlastně celá situace v podstatě osvobozuje.
Není nad to pojmenovat pocity. Není nad zdravou míru vlastního kontrolovaného sebevědomí.
Před dvěma lety jsem byla na jakémsi pomyslném rozhraní. Spousta práce a akcí, které si člověk vlastně ani neužil. Trvalý kolotoč povinností a termínů. Ukázněné plnění úkolů bez vnitřní radosti. Tehdy jsem si řekla, že takto ne. Že je krajka a má profese pro mne takovou zásadní životní láskou, že se musím donutit k určitému osvobození. Sama sebe jsem – a musím říct, že až překvapivě snadno – přesvědčila , že takto už dál fakt ne. Pro společnou výstavu s názvem KRUHY vznikl soubor osmi krajek s papírem. Teplé odstíny, oblé tvary, lístky, které umím. Bez povinného uvažování, zda toto ostatní krajkářky zvládnou, jestli nebudou lístky v souboru podvinků přece jen příliš dlouhé a krajky nebudou příliš abstraktní a … Podvinky, podle kterých by se daly vyrobit, jsem totiž vůbec neměla v úmyslu vydat. A ono to zafungovalo. Paličky mne poslouchaly, chemie splnila svůj úkol a návštěvnice výstavy mne samy přinutily složku vydat. S jídlem roste chuť….. Poslední a opravdu závěrečný díl učebnic jsem si vymazlila. A opět to zafungovalo. Radost z tvorby se ke mně vrátila. Kloboučky, které by údajně nikdo nenosil, budí velký zájem a mnohé z nich už dávno zdobí hlavy svých odvážných nositelek.
A tak vám všem, které jste mne k tomuto mému posunu inspirovaly, děkuji. Těm, které mnou pohrdají i těm, které mi gratulovaly při krajkářských trzích. Díky vám všem mám opět krásný a svobodný život. Jen to kopírování po netu a facebooku mne z gruntu štve. Kdybych nebyla od maminky slušně vychovaná, použila bych v tuto chvíli snad i hrubší výraz.
Ale jsem přece vyladěná usměvavá krajkářka … Úča, která má okolo sebe super žákyně. Takové, které přijedou s elánem i na kurz, jehož téma dopředu neznají. Pro mne je taková situace odvážná a možná i přidrzlá. Účast jednotlivých aktérek pro mne znamená obrovské ocenění i závazek. Mé malé osobní soukromé štěstí, které – slovy klasika – je muška jenom zlatá.… A jaká je ta jejich, tak to se koukněte na net. V pátrání jsou některé z vás přece velké profesionálky. Pro vás ostatní -slušné- malá nápověda. Heslo je Česká Krajka….
Moje poznámka na závěr? Některé šperky odkoupila pražská galerie a vystavila jsem k nim certifikát.
Takže bacha na kopie… Ale to vy dobře víte, já bohužel taky ….
Zlatý voči, holka zlatá, ale neboj, 2 měsíce utečou a vokoučkujem to s ostatníma koučkama v srpnu na malým i velkým kraso. Takovou prolongovanou rozkoš jsem si už dlóuho neužila. Zdravím a pěkně pokračuj. Borůvka
Dobrý den, jsou vystavené náhrdelníky prodejné? Děkuji Tereza
Z kolekce náhrdelníků mám pouze motýla, ostatní jsou všechny prodané. V případě vašeho zájmu mne kontaktujte na soukromý mail. Děkuji, I.D.
ahoj Ivanko,
nejprve se omlouvám, že jsem tak zazdila posledni nedělní hodinu. asi jsem si to špatně uložila do kalendáře.
tak přeju dodatečně pěkné léto a těším se na viděnou do Poniklé.
Daniela
p.s.1
jo a na ty reakce na FB se můžeš vykašlat, vždyť:
„Na světě je jen jeden jediný květ, který nikdy neuvadne. Je jím lidská blbost. Kvetla, kvete a bude kvést po věky věků.“
p.s.2
ty nové šperky jsou úžasné!!!
Milá Danielo, nejsi jediná, Katka už také volala s omluvou, že si špatně zapsala datum. Uvidíme se v létě a kurzy v příštím pololetí domluvíme osobně.
Ohlas na kolekci šperků byl veliký, svědčí o tom i to, že jediný – ten s motýlem – zůstal. Nikdo mi ho totiž neměl odvahu sundat z krku 😀 😀 Ty ostatní jsou, spolu s mnoha brožemi a pěti kloboučky, prodané. No asi musím jít něco dělat. Já,na rozdíl od některých dopisovatelek, ano. Od řady z nich jsem totiž ještě neviděla jedinou krajku. Možná by měly vyměnit myš a klávesnici za paličky. Ale opět můj názor a myslím, že se i ty máš podobný…. Měj se krásně a uděláme spolu v Poniklé zase nějakou velkou úžasnost, slibuju.
Jééééé, to je škoda, i když pro vás asi dobře, že jsou prodané. Chtěla jsem ten s květinou. Děkuju a těším se na další krajky. Tereza
Milá Terezo, jestliže máte opravdu zájem, ozvěte se mi prosím na domanjova@volny.cz Upřesnily bychom si vaši představu, tvar i barevnost a nebyl by problém náhrdelník – pochopitelně jiný, kopii bych nevolila – upaličkovat na míru. Řetězy mám a návrhy jsou mé vlastní 😀
Hezký den přeje I.D.
Ivo,blbost je věčná a jak pravil moudrý pán Werich,proto s ní nesmíme přestat bojovat.I když to vypadá,že boj je marný.A ty lidi se v té své jednou uplácají sami.Jestli teda fungují boží mlýny a já pořád věřím že ano…..
Dobrý den paní Ivanko, moc mne mrzí, že jsem do Vamberka nemohla ze zdravotních důvodů jet, moc jsem vzpomínala, co je u Vás nového, chtěla jsem se s Vámi pozdravit, ale bohužel nevyšlo mi to. Doufám, že snad na podzim budu moci přijet do Prahy na trhy. Moc obdivuji Vaše nové šperky, jsou skutečně nádherné! Vy jste úžasná, že něco takového dokážete doslova vykouzlit! Věřím, že je někde v tom „přítmí“ hodně závistivců, kteří asi neví, jak Vám pořádně znepříjemnit život, ale věřte, že se jim to nepodaří!! Jste hodně oblíbená a známá svou precizností a krásou Vašich krajek a já jsem se ještě nesetkala s nikým, kdo by Vás neměl rád!!! Přeji Vám Ivanko hodně úspěchů a jen samou radost!! Ilona
Tok kopírovacích koleček a drzost jejich uživatelů je někdy trochu překvapivá. Krajkářka – Češka – mi poslala odkaz na profil krajkářky – Španělky – , která má ve svém veřejném katalogu celou mou okopírovanou knihu Paličkování, včetně desek. Chybí pouze jediná strana, ta s poznámkou, že kopírování je trestné … Zato stranu 7 + 39 + 85 zdobí razítko vědecké knihovny v Olomouci … Smutné, leč obvyklé. Bohužel ….