Úvodní stránka » Nezařazené » Příběh jednoho betlému

Příběh jednoho betlému

Obrátila se na mne krajkářka se svou žádostí: Potřebuji udělat dárek pro jednu známou k 85. narozeninám. Je sběratelkou betlémů a tak mě napadlo, že bych jí mohla obdařit betlémem paličkovaným. Líbí se mi ten, který je na přiložené fotce. Nemohla bys mi poskytnout podvinek ? 

V příloze byla slíbená fotografie. Na obrázku můj návrh, ale vytvořený jinou textilní technikou než paličkováním. Lehce poopravený, aby splňoval technické požadavky pro realizaci. Obrázek byl pečlivě označen autorem či majitelem výrobku. Aby všichni viděli, komu dílo patří…

Vznesla jsem tedy dotaz, kde krajkářka fotografii vypátrala. Prý v Pinterestu. Já na obdobné portály chodím velmi málo. Za prvé se nechci nechávat zbytečně ovlivňovat nápady jiných a za druhé mne mrzí a štve, když vidím krajky, které občas nejsou příliš zdařilé.

Měla jsem uvařenou kávu, chvilka pro relaxaci nastala  a tak jsem prolistovala označený portál. Netrvalo dlouho a zmíněnou fotografii jsem objevila. Rozklikla jsem uvedený odkaz a ejhle: jsem v Rusku, v e-shopu se strojovou výšivkou.

Trochu mně vše připomnělo časopis, který nám přivezla ukázat naše polská kamarádka. Jakási současná ruská Anna nebo Praktická žena, tématicky zaměřená na háčkování. Na jedné stránce text a fotografie z mého webu a na druhé stránce podle fotografie uháčkované kotě, s podrobným návodem, počtem sloupků v jednotlivých řadách a s čísly barev háčkovacích přízí.

A tak jsem odeslala slíbený podvinek betlému krajkářce, zavřela jsem portál a sedla k herduli. To bylo v danou chvíli nejlepší řešení. Trochu se panu Karpenkovi nedivím, že přestal vydávat Lace Express…

Nezařazené

2 Comments to “Příběh jednoho betlému”

  1. Přiznávám, že na Pinterest chodím nakukovat často a ráda. Hlavně, když hledám návody na ruční práce. Fascinuje mě, kolik je na světě neskutečně šikovných lidí, kteří umí téměř z ničeho udělat krásu. Některé fotografie si do PC uložím pro dny, kdy není nálada na nic, a obrázky tak udělají z ošklivého dne hezký. Ale to neskutečné množství okopírovaných podvinků, vzorů, celých časopisů, knih – připomíná pandemii, na kterou už není léku. V době, kdy si na jednom konci světa kdosi škytne a během pár minut o tom ví celý svět, už asi není živé moci, která by ubránila autorská práva, i kdyby se majitel serveru rozkrájel na nudličky. Je to smutné, je nutné se proti tomu bránit všemi možnými prostředky, ale kopírování se tím nezabrání. Lace express je první vlaštovkou, za chvíli jich bude více a více. Škoda. Až si ti „kopírovači“ uvědomí, že najednou nejsou nové vzory, že nejsou žádné tiskoviny, tak se budou divit i ušima, ale už pozdě, protože všechny autory už otrávili a znechutili…

  2. Souhlasím s každým napsaným slovem. Je to přesně tak, také vše cítím obdobně. Jsem ráda, že nejsem jediná…

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.