Po Dánsku, před Slovinskem
15 června 2016
Čas před letními prázdninami je tradičně každý rok doslova nacpaný krajkářskými akcemi. Víkend co víkend, na několika místech, v různých zemích, v Čechách i za hranicemi. Zkrátka všude… Před několika lety jsem se rozhodla, že si budu dělat radost a zruším výjezdy na setkání, která mě nelákají. Mnoho účastníků představuje stále stejné exponáty, protože zkrátka a jednoduše nemají čas na novinky. My ve Spolku jsme vychovávané přece jenom v jiném duchu. Nedovedu si představit, že by Dana měla ve své přehlídce stejné modely. A přesto znám přehlídky, kdy hraje stále stejná hudba, modelky pouze stárnou a část modelů vidím opakovaně, rok co rok.
Pro vás, které nemáte možnost navštívit některou krajkářskou akci, je ideální prostor pro zveřejnění alespoň několika fotografií například v časopise. Ovšem ouha… Pokud termín akce najdete v kalendáři ihned po vydání nového čísla, za tři až čtyři měsíce, které uběhnou do vydání následujícího časopisu, bude již taková „aktualita“ – mírně řečeno – zastaralá. A teď babo raď….
My jsme se například zúčastnily setkání v Dánsku. Městečko Tonder hostí krajkářky celé Evropy vždy po třech letech. Jako mnoho dalších setkání byl letošní festival ovlivněn Kongresem OIDFA. Návštěvníci pochopitelně zvažují, kam pojedou a kam odloží naspořené finance. A tak krajkářky ze vzdálenější destinací, které přijedou nebo přiletí do Lublaně, chybí v Dánsku i jinde. Uvolní místo místním. Těm, které do Slovinska nepojedou. Ve všech výstavních halách je volněji a my si můžeme prohlédnout … nikoliv krajky, ty známe často z jiných setkání … ale návštěvníky. Tedy spíš návštěvnice.
Děvčata, tolik špeku a třaslavých pupků jako v Dánsku jsem na jednom místě už dlouho neviděla! Prapodivné oblečení, velmi “ neotřelé “ kombinace vzorů a visací špeky. Všude chodítka, vozítka a další ortopedické pomůcky. V Dánsku jsou velmi vysoké daně z příjmu. Během aktivního zaměstnání pracující odevzdávají státu polovinu platu v daních. V důchodu ze systému čerpají, takže jsou tyto pomůcky zdarma. A tak jsou všude. I u lidí, kteří lítají jako vítr a mnohdy používají vozítko jako nákupní košík v samoobsluze. I když … Jistě nějaký důvod lékař měl, to neznevažuju. Ale možná, kdyby se trochu pohybovali a nezatěžovali tělo špekem, by byla situace jiná.
Kdysi mně jedna krajkářka řekla, že zadek je daň krajkářce za hezké a odsezené chvíle u herdule. Jsem krajkářka celý svůj profesní život a toto mně teda osud přidělil? Nepřidělil … A začala jsem cvičit. Ejhle, zadek nenarostl, i když jej někdy používám u herdule i 10 hodin v jednom zátahu. Takže v osudu a v profesi to není. Možná v těch velikánských dortech, které návštěvnice dánského festivalu hojně a labužnicky konzumovaly…
Během festivalu máme možnost vidět přehlídku Jany Novákové. A musím konstatovat, že Jana vypadá skvěle. Pokud chcete znát věk, tak tady si musíte potřebné informace o autorce vygooglovat sami, já je zde uvádět nebudu. Zkazila bych vám překvapení. Stejně získáte obecně známé informace, Janin temperament a náboj poznáte pouze při osobním rozhovoru, to je jasné. Modely při přehlídce opět moc hezké, prostě Jana tak, jak ji známe a v designu, který jí sedí a je její parketa. Škoda, že se v prostoru, kde se přehlídka odehrávala, tak špatně fotilo. Nebo to neumím…
Další evergreenem, bohužel opakovaným, jsou prapodivnosti z krajky. Kdysi řekla Iva Prošková, že je ani nefotí a ani je nemůže dát do časopisu, protože by příliš upozorňovala na hrůzy, které krajkářky – v dobré vůli – vytvoří. A že by se mohly naše krajkářky na tomto poli inspirovat. Souhlasím. Dorty, kopečky šlehačky, obložené mísy s plněnými vejci – vše mistrně upaličkované – jsou naštěstí již minulostí. Nyní vede spodní prádlo a jiné… Na obraze i ve skutečnosti. Taky jedna velká hrůza. Elegantní spoďárky na fotce jsou z lidských vlasů, což je pro mne opravdu silná káva.
Moc vás prosím, témata zhlédněte, ale domů, na své herdulky, je netahejte. Česká krajka je jinde. Ví to celá Evropa a celá Evropa kopíruje trendy, které české krajkářky vymyslí. Česká krajka nejsou pouze tolik oblíbené hlavičky v klobouku a evropské krajkářky to moc dobře ví….
Přeji vám, ať na zájezdech a při svých výletech za krajkami načerpáte mnoho inspirace a všechny materiály, které si jistojistě z cest dovezete, využijete k upaličkování nových a světových krajek.
***************
Čas před letními prázdninami je tradičně každý rok doslova nacpaný krajkářskými akcemi. Víkend co víkend, na několika místech, v různých zemích, v Čechách i za hranicemi. Zkrátka všude… Před několika lety jsem se rozhodla, že si budu dělat radost a zruším výjezdy na setkání, která mě nelákají. Mnoho účastníků představuje stále stejné exponáty, protože zkrátka a jednoduše nemají čas na novinky. My ve Spolku jsme vychovávané přece jenom v jiném duchu. Nedovedu si představit, že by Dana měla ve své přehlídce stejné modely. A přesto znám přehlídky, kdy hraje stále stejná hudba, modelky pouze stárnou a část modelů vidím opakovaně, rok co rok.
Pro vás, které nemáte možnost navštívit některou krajkářskou akci, je ideální prostor pro zveřejnění alespoň několika fotografií například v časopise. Ovšem ouha… Pokud termín akce najdete v kalendáři ihned po vydání nového čísla, za tři až čtyři měsíce, které uběhnou do vydání následujícího časopisu, bude již taková „aktualita“ – mírně řečeno – zastaralá. A teď babo raď….
My jsme se například zúčastnily setkání v Dánsku. Městečko Tonder hostí krajkářky celé Evropy vždy po třech letech. Jako mnoho dalších setkání byl letošní festival ovlivněn Kongresem OIDFA. Návštěvníci pochopitelně zvažují, kam pojedou a kam odloží naspořené finance. A tak krajkářky ze vzdálenější destinací, které přijedou nebo přiletí do Lublaně, chybí v Dánsku i jinde. Uvolní místo místním. Těm, které do Slovinska nepojedou. Ve všech výstavních halách je volněji a my si můžeme prohlédnout … nikoliv krajky, ty známe často z jiných setkání … ale návštěvníky. Tedy spíš návštěvnice.
Děvčata, tolik špeku a třaslavých pupků jako v Dánsku jsem na jednom místě už dlouho neviděla! Prapodivné oblečení, velmi “ neotřelé “ kombinace vzorů a visací špeky. Všude chodítka, vozítka a další ortopedické pomůcky. V Dánsku jsou velmi vysoké daně z příjmu. Během aktivního zaměstnání pracující odevzdávají státu polovinu platu v daních. V důchodu ze systému čerpají, takže jsou tyto pomůcky zdarma. A tak jsou všude. I u lidí, kteří lítají jako vítr a mnohdy používají vozítko jako nákupní košík v samoobsluze. I když … Jistě nějaký důvod lékař měl, to neznevažuju. Ale možná, kdyby se trochu pohybovali a nezatěžovali tělo špekem, by byla situace jiná.
Kdysi mně jedna krajkářka řekla, že zadek je daň krajkářce za hezké a odsezené chvíle u herdule. Jsem krajkářka celý svůj profesní život a toto mně teda osud přidělil? Nepřidělil … A začala jsem cvičit. Ejhle, zadek nenarostl, i když jej někdy používám u herdule i 10 hodin v jednom zátahu. Takže v osudu a v profesi to není. Možná v těch velikánských dortech, které návštěvnice dánského festivalu hojně a labužnicky konzumovaly…
Během festivalu máme možnost vidět přehlídku Jany Novákové. A musím konstatovat, že Jana vypadá skvěle. Pokud chcete znát věk, tak tady si musíte potřebné informace o autorce vygooglovat sami, já je zde uvádět nebudu. Zkazila bych vám překvapení. Stejně získáte obecně známé informace, Janin temperament a náboj poznáte pouze při osobním rozhovoru, to je jasné. Modely při přehlídce opět moc hezké, prostě Jana tak, jak ji známe a v designu, který jí sedí a je její parketa. Škoda, že se v prostoru, kde se přehlídka odehrávala, tak špatně fotilo. Nebo to neumím…
Další evergreenem, bohužel opakovaným, jsou prapodivnosti z krajky. Kdysi řekla Iva Prošková, že je ani nefotí a ani je nemůže dát do časopisu, protože by příliš upozorňovala na hrůzy, které krajkářky – v dobré vůli – vytvoří. A že by se mohly naše krajkářky na tomto poli inspirovat. Souhlasím. Dorty, kopečky šlehačky, obložené mísy s plněnými vejci – vše mistrně upaličkované – jsou naštěstí již minulostí. Nyní vede spodní prádlo a jiné… Na obraze i ve skutečnosti. Taky jedna velká hrůza. Elegantní spoďárky na fotce jsou z lidských vlasů, což je pro mne opravdu silná káva.
Moc vás prosím, témata zhlédněte, ale domů, na své herdulky, je netahejte. Česká krajka je jinde. Ví to celá Evropa a celá Evropa kopíruje trendy, které české krajkářky vymyslí. Česká krajka nejsou pouze tolik oblíbené hlavičky v klobouku a evropské krajkářky to moc dobře ví….
No to je síla – u těch dvou posledních fotek nevím, jestli se mám smát nebo plakat. A nejhorší je, že i našim krajkářkám se náměty v tomto duchu líbí stále více a více. Do škol by se měla povinně zavést výuka estetiky a dobrého vkusu 🙂 Doufám, že na OIDFě podobných „takykrajek“ bude co nejméně 🙂 Držím palce, dobře do Slovinska děvčata dojeďte, úspěch budete mít určitě zaručen a těším se na zprávy, zvěsti, novinky a drby z kongresu 🙂 🙂