Jaro s krajkou
8 dubna 2014
Ano, máte pravdu, neaktualizuju stránky. A kritika se množí …. Co je se mnou, co se děje, co máme číst. Prostě a jednoduše makám, co by bylo…. Je jaro, trávu nesekám, kytky nesázím, učím, paličkuju, připravuju nové podvinky, podle již hotových z knih paličkuju šperky a fascinátory, instaluju výstavy a následně je bourám, dolaďuju překlad Paličkování III. do angličtiny, sháním neobvyklý materiál a krabičky na nové výrobky a taky někdy trochu a ráda SPÍM ….
Prostě a jednoduše , užívám si poklidný čas krajkářky, která se připravuje na novou sezónu. Roční období se totiž do života mého i mých kolegyň promítá stejně jako třeba do života pokrývače. Od půlky prosince do dubna je celkem mrtvo, probíhají pouze klasické kurzy a ani těch není mnoho. Tudíž jakési prázdniny. Jenže v našem případě tvrdě neplacené a mnohdy bez jakýchkoliv financí. Takže každá z nás musí napnout síly a připravit co nejvíc laskomin pro ty, které pracují, mají příjmy a pustí korunu na trzích nebo jiných prezentacích a výstavách.
Spolkové jarní výstavy v knihovnách již proběhly, představuji vám je pouze na fotografiích.
Ty, které nás čekají, vám představím třeba hned. Takže první vlaštovkou je německý krajkářský kongres. Veliká událost pro německé krajkářky i pro nás. Česká krajka má ve světě stále dobrý zvuk. Evropská děvčata se od nás učí, ale ony také získané informace používají a hrozí, že nás jednoduše převálcují. A výstavy, které občas předvedou, tak ty stojí za to. Ostatně dvacítka statečných se jede s námi a se zájezdem do Hattingenu na vše podívat. Samy posoudí, co ano a co ne a v čem jsme lepší a v čem pokulháváme. My naopak koupíme materiál pro svou novou tvorbu, aby se naše následná produkce lišila od krajek, které nám někdo obtáhne a vytlačí z netu….
A do prázdnin nás ještě čeká Pavlač Dany Maškové, Jarní krajkářské trhy v Praze, výstava krajkových šperků v německém Limburgu, červnové setkání švýcarských krajkářek a na závěr tradičně Vamberk. U něho malá specialita, posun Bienále do příštího roku. Ale to ty, které podepsaly petici, vědí. Ostatní tápou a žijí v blažené nevědomosti a natěšení….
Na krajkářské trhy, které budou 15. a 16. května v Praze, jsme pro vás pozvaly řadu našich zahraničních kamarádek s jejich prezentacemi a s ukázkami z jejich národní tvorby. Mnohé znáte, některé přijedou poprvé a nejsou zvány ani do Vamberka. Zcela úmyslně neuvádím seznam jmen, přijeďte a uvidíte samy. Jinak to nejde.
Stejně jako s výukou a s kurzy. Mnohdy poslouchám výmluvy typu … Je to daleko, nemám čas a peníze, mám jiné priority, mám rodinu, děti, psy, kočky a slepice, manžu a …. Ano, máte pravdu. Ale přece nejste spasitelkami celé zeměkoule! Je to pouze výmluva , alibi a lenost. Já mám v kurzu žákyně z Polska, které vynaloží nemalé finance a čas na cestu do Prahy. Jedou 12 hodin, aby se něco nového dověděly. Nebo Andrea, ta jede z Humenného, přes noc …. Prostě a jednoduše chtějí a návštěva kurzu jim stojí za dalekou cestu i za vynaložená eura a zlotůvky.
Trochu odlišná je návštěva mých japonských studentek. Jsou sice z pro nás velmi vzdálené krajiny, ale necestují každý čtvrtek do Prahy, to fakt ne. Jsou manželkami zaměstnanců různých firem a žijí v Praze. V kurzu jich mám momentálně šest a společně si každý týden užíváme krajkové odpoledne. Z jarních spolkových kurzů mám i já hezké a milé zážitky. Atmosféru, která zavládla ve víkendových kurzech plstění s Danielou, který jsem si dopřála jako žákyně a v mém VIP šperkovém, tak tu bych vám přála zažít. Jenže ty už také proběhly, tam můžete pouze litovat. Další témata – pro příští pololetí 2014 / 2015 – budou zveřejněna v novém programu při krajkářských trzích a i na spolkových webových stránkách. A pak záleží na vás, zda mne a mé kolegyně vyměníte třeba za …. manžu ….
Možná se nám společně opět podaří vykouzlit vlídnou a sluníčkem prozářenou atmosféru, která, zejména díky přítomnosti Mikiko, vládla při našich čtvtečních setkáních. Mikiko s námi pobyla pouze patnáct lekcí a musela navždy odcestovat zpět do Japonska. Plakaly jsme všechny. Bylo proč ….
A tak vám přeju krásné jaro a jdu zpět k herduli. Ráda …
Ano, máte pravdu, neaktualizuju stránky. A kritika se množí …. Co je se mnou, co se děje, co máme číst. Prostě a jednoduše makám, co by bylo…. Je jaro, trávu nesekám, kytky nesázím, učím, paličkuju, připravuju nové podvinky, podle již hotových z knih paličkuju šperky a fascinátory, instaluju výstavy a následně je bourám, dolaďuju překlad Paličkování III. do angličtiny, sháním neobvyklý materiál a krabičky na nové výrobky a taky někdy trochu a ráda SPÍM ….
Prostě a jednoduše , užívám si poklidný čas krajkářky, která se připravuje na novou sezónu. Roční období se totiž do života mého i mých kolegyň promítá stejně jako třeba do života pokrývače. Od půlky prosince do dubna je celkem mrtvo, probíhají pouze klasické kurzy a ani těch není mnoho. Tudíž jakési prázdniny. Jenže v našem případě tvrdě neplacené a mnohdy bez jakýchkoliv financí. Takže každá z nás musí napnout síly a připravit co nejvíc laskomin pro ty, které pracují, mají příjmy a pustí korunu na trzích nebo jiných prezentacích a výstavách.
Spolkové jarní výstavy v knihovnách již proběhly, představuji vám je pouze na fotografiích.
Ty, které nás čekají, vám představím třeba hned. Takže první vlaštovkou je německý krajkářský kongres. Veliká událost pro německé krajkářky i pro nás. Česká krajka má ve světě stále dobrý zvuk. Evropská děvčata se od nás učí, ale ony také získané informace používají a hrozí, že nás jednoduše převálcují. A výstavy, které občas předvedou, tak ty stojí za to. Ostatně dvacítka statečných se jede s námi a se zájezdem do Hattingenu na vše podívat. Samy posoudí, co ano a co ne a v čem jsme lepší a v čem pokulháváme. My naopak koupíme materiál pro svou novou tvorbu, aby se naše následná produkce lišila od krajek, které nám někdo obtáhne a vytlačí z netu….
A do prázdnin nás ještě čeká Pavlač Dany Maškové, Jarní krajkářské trhy v Praze, výstava krajkových šperků v německém Limburgu, červnové setkání švýcarských krajkářek a na závěr tradičně Vamberk. U něho malá specialita, posun Bienále do příštího roku. Ale to ty, které podepsaly petici, vědí. Ostatní tápou a žijí v blažené nevědomosti a natěšení….
Na krajkářské trhy, které budou 15. a 16. května v Praze, jsme pro vás pozvaly řadu našich zahraničních kamarádek s jejich prezentacemi a s ukázkami z jejich národní tvorby. Mnohé znáte, některé přijedou poprvé a nejsou zvány ani do Vamberka. Zcela úmyslně neuvádím seznam jmen, přijeďte a uvidíte samy. Jinak to nejde.
Stejně jako s výukou a s kurzy. Mnohdy poslouchám výmluvy typu … Je to daleko, nemám čas a peníze, mám jiné priority, mám rodinu, děti, psy, kočky a slepice, manžu a …. Ano, máte pravdu. Ale přece nejste spasitelkami celé zeměkoule! Je to pouze výmluva , alibi a lenost. Já mám v kurzu žákyně z Polska, které vynaloží nemalé finance a čas na cestu do Prahy. Jedou 12 hodin, aby se něco nového dověděly. Nebo Andrea, ta jede z Humenného, přes noc …. Prostě a jednoduše chtějí a návštěva kurzu jim stojí za dalekou cestu i za vynaložená eura a zlotůvky.
Trochu odlišná je návštěva mých japonských studentek. Jsou sice z pro nás velmi vzdálené krajiny, ale necestují každý čtvrtek do Prahy, to fakt ne. Jsou manželkami zaměstnanců různých firem a žijí v Praze. V kurzu jich mám momentálně šest a společně si každý týden užíváme krajkové odpoledne. Z jarních spolkových kurzů mám i já hezké a milé zážitky. Atmosféru, která zavládla ve víkendových kurzech plstění s Danielou, který jsem si dopřála jako žákyně a v mém VIP šperkovém, tak tu bych vám přála zažít. Jenže ty už také proběhly, tam můžete pouze litovat. Další témata – pro příští pololetí 2014 / 2015 – budou zveřejněna v novém programu při krajkářských trzích a i na spolkových webových stránkách. A pak záleží na vás, zda mne a mé kolegyně vyměníte třeba za …. manžu ….
Možná se nám společně opět podaří vykouzlit vlídnou a sluníčkem prozářenou atmosféru, která, zejména díky přítomnosti Mikiko, vládla při našich čtvtečních setkáních. Mikiko s námi pobyla pouze patnáct lekcí a musela navždy odcestovat zpět do Japonska. Plakaly jsme všechny. Bylo proč ….
Konečně jsem si zase užila, nekritizuju, už se nezřízeně těším do Jiřetína. Zdravím všechny, které se také dočkaly Borůvka (-: