Tonder 2013
13 června 2013
Předprázdninové krajkářské období je každoročně ve znamení setkávání. Akce střídá akci, mnohé se svými termíny překrývají a výběr lokalit je značný. My jsme se po Německu, Holandsku a Praze vypravily do Dánska. Městečko Tonder hostí krajkářky každý třetí rok. Místním to stačí a nám taky. Alespoň se budeme mít na co těšit. V Dánsku jsem byla do letošního roku pouze jednou, při akci Jany Novákové „České vánoce“. V Tonderu jsem nebyla nikdy, i když spolkové krajkářky tohle místo v minulosti několikrát navštívily. Iva Prošková a Dana Mašková zde měly módní přehlídky a Iva i výstavu. Takže jsem byla poučená a věděla jsem,do čeho jdu. Vyprávění a fotky jsou zprostředkovaná informace. Osobní poznání je nad obrázky…
Tonder se nachází na levém pobřeží Dánska, přímo nad hranicí s Německem. Téměř 850 km od Prahy, směrem přes Kralupy, Ústí a Drážďany. V době, kdy se vylily ze svých břehů mnohé řeky. S velkou obavou – pečlivě informovány o sjízdnosti a nesjízdnosti silnic, dálnic i o mostů – vyrážíme za povodňovým dobrodružstvím. Praha je nádherné město. Bohužel jím protéká řeka a dělí jej na dvě poloviny. Jolana a Marcela bydlí na jednom břehu, já na druhém. Jsme 30 km od sebe. Roztoky jsou odříznuté zaplavenou Podbabou a již pouhá návštěva směnárny pro mne představuje těžko řešitelný problém. Jsme všechny statečné holky a v 5.30 vyrážíme na dobrodružnou pouť za krajkou.
Cestou se ukázalo, že největší komplikace byly opravdu jenom v Praze a okolí. Dálnice vede mimo města a uzavřené jsou pouze exity do zaplavených lokalit. Oblast, která nás má po čtyři dny hostit, je malebná, neuvěřitelně čistá a dokonale placatá. Nikdy jsem takovou rovinu neviděla, Holandsko je proti ní hornatý kraj. Spíme v Německu, v Národním parku, mezi pastvinami, krávami, ovcemi a koňmi. Nikoliv doslova, spíme v domečku, v postýlce, ale na farmě. U moc milých lidí. Pan domácí nás poslední večer naložil do auta a provezl nás uzavřenými oblastmi, pastvinami a okolím hrází. Chtěl se pochlubit a současně překontrolovat svá stáda krav a koní. Pomazlil se s býkem, ukázal týden stará telátka a předvedl, jak rychlá umí být kráva. Hodně …. Nádhera.
Krajkářky pro nás připravily několik výstav v místním muzeu i v dalších objektech. Klasické krajky, krásné, ale obvyklé. Jsme v oblasti, ve které roste rákosí a jsou louky a pastviny. To se musí zákonitě promítnout do krajek, i když vzdáleně.Pletené koše se vzory z půdic jsme již viděly, ale tyhle jsou víc propracované a opticky lehčí. Potkáváme nám známé černé krajky z letošního německého kongresu. Pochopitelně i s ležící krasavicí…
Dva velké sály sportovního komplexu hostí prodejce a jednotlivé delegace. Jako členka “ spolkového tria“ Prošková – Davidovičová – Domanjová se nemám za co stydět. Opět se ukazuje, že naše krajky jsou jiné a vybočují. Obě expozice – společná má a Jolany a samostatná Ivy – budí velkou pozornost. Vystavujeme krajky s papírem, přírodninou, šperky s různými materiály a to tady nikdo nemá. Také čtyři přehlídky Ivy Proškové a Jany Novákové sklidily velké ovace. Televize točí, modelky odpovídají na dotazy. Skupinka dvanácti kamarádek krajkářek, které přijely za krajkou i za námi z Čech až do Dánska, tleská. Škoda, že se nenašlo víc zvídavých děvčat. Zájezd, který měly chuť zorganizovat mohelnické krajkářky, se nenaplnil a byl zrušen. Tvrdohlavé zájemkyně vzaly situaci do svých rukou a zorganizovaly komorní výlet v menším autobusu. A nelitovaly. Vy, které jste nejely, vy litujte. Přišly jste o krásné zážitky i o poučení.
Já se do Tonderu ráda za tři roky opět vypravím. A vy šetřete a přijeďte také. Uvidíte, jak se dá žít i trochu jinak než v Čechách. A taky poznáte, že naše krajky mají ve světě svou platnost. My si tuhle informaci jedeme zítra prověřit pro změnu do Švýcarska. Tam je setkání každoročně …
Předprázdninové krajkářské období je každoročně ve znamení setkávání. Akce střídá akci, mnohé se svými termíny překrývají a výběr lokalit je značný. My jsme se po Německu, Holandsku a Praze vypravily do Dánska. Městečko Tonder hostí krajkářky každý třetí rok. Místním to stačí a nám taky. Alespoň se budeme mít na co těšit. V Dánsku jsem byla do letošního roku pouze jednou, při akci Jany Novákové „České vánoce“. V Tonderu jsem nebyla nikdy, i když spolkové krajkářky tohle místo v minulosti několikrát navštívily. Iva Prošková a Dana Mašková zde měly módní přehlídky a Iva i výstavu. Takže jsem byla poučená a věděla jsem,do čeho jdu. Vyprávění a fotky jsou zprostředkovaná informace. Osobní poznání je nad obrázky…
Tonder se nachází na levém pobřeží Dánska, přímo nad hranicí s Německem. Téměř 850 km od Prahy, směrem přes Kralupy, Ústí a Drážďany. V době, kdy se vylily ze svých břehů mnohé řeky. S velkou obavou – pečlivě informovány o sjízdnosti a nesjízdnosti silnic, dálnic i o mostů – vyrážíme za povodňovým dobrodružstvím. Praha je nádherné město. Bohužel jím protéká řeka a dělí jej na dvě poloviny. Jolana a Marcela bydlí na jednom břehu, já na druhém. Jsme 30 km od sebe. Roztoky jsou odříznuté zaplavenou Podbabou a již pouhá návštěva směnárny pro mne představuje těžko řešitelný problém. Jsme všechny statečné holky a v 5.30 vyrážíme na dobrodružnou pouť za krajkou.
Cestou se ukázalo, že největší komplikace byly opravdu jenom v Praze a okolí. Dálnice vede mimo města a uzavřené jsou pouze exity do zaplavených lokalit. Oblast, která nás má po čtyři dny hostit, je malebná, neuvěřitelně čistá a dokonale placatá. Nikdy jsem takovou rovinu neviděla, Holandsko je proti ní hornatý kraj. Spíme v Německu, v Národním parku, mezi pastvinami, krávami, ovcemi a koňmi. Nikoliv doslova, spíme v domečku, v postýlce, ale na farmě. U moc milých lidí. Pan domácí nás poslední večer naložil do auta a provezl nás uzavřenými oblastmi, pastvinami a okolím hrází. Chtěl se pochlubit a současně překontrolovat svá stáda krav a koní. Pomazlil se s býkem, ukázal týden stará telátka a předvedl, jak rychlá umí být kráva. Hodně …. Nádhera.
Krajkářky pro nás připravily několik výstav v místním muzeu i v dalších objektech. Klasické krajky, krásné, ale obvyklé. Jsme v oblasti, ve které roste rákosí a jsou louky a pastviny. To se musí zákonitě promítnout do krajek, i když vzdáleně.Pletené koše se vzory z půdic jsme již viděly, ale tyhle jsou víc propracované a opticky lehčí. Potkáváme nám známé černé krajky z letošního německého kongresu. Pochopitelně i s ležící krasavicí…
Dva velké sály sportovního komplexu hostí prodejce a jednotlivé delegace. Jako členka “ spolkového tria“ Prošková – Davidovičová – Domanjová se nemám za co stydět. Opět se ukazuje, že naše krajky jsou jiné a vybočují. Obě expozice – společná má a Jolany a samostatná Ivy – budí velkou pozornost. Vystavujeme krajky s papírem, přírodninou, šperky s různými materiály a to tady nikdo nemá. Také čtyři přehlídky Ivy Proškové a Jany Novákové sklidily velké ovace. Televize točí, modelky odpovídají na dotazy. Skupinka dvanácti kamarádek krajkářek, které přijely za krajkou i za námi z Čech až do Dánska, tleská. Škoda, že se nenašlo víc zvídavých děvčat. Zájezd, který měly chuť zorganizovat mohelnické krajkářky, se nenaplnil a byl zrušen. Tvrdohlavé zájemkyně vzaly situaci do svých rukou a zorganizovaly komorní výlet v menším autobusu. A nelitovaly. Vy, které jste nejely, vy litujte. Přišly jste o krásné zážitky i o poučení.
Já se do Tonderu ráda za tři roky opět vypravím. A vy šetřete a přijeďte také. Uvidíte, jak se dá žít i trochu jinak než v Čechách. A taky poznáte, že naše krajky mají ve světě svou platnost. My si tuhle informaci jedeme zítra prověřit pro změnu do Švýcarska. Tam je setkání každoročně …
Žádné komentáře to “Tonder 2013”