Hurá do školy, té naší
30 srpna 2014
Během života KDOSI tam nahoře na každého z nás líčí mnohé nástrahy. Prý se nic neděje zcela zbytečně a úplnou náhodou. Prý každý jedeme podle nějakého předem nalinkovaného scénáře a to, co nás v něm čeká, tak to nás jistojistě nemine…. Pokud plány KOHOSI sami nezhatíme….
Vymlouvat se na to, že KDOSI za nás rozhodne, by bylo moc jednoduché. Mnohem těžší je jít s vlastní kůží na trh a slíznout si smetanu nebo pecku za ouška. Od KOHOSI i od KONKRÉTNÍ OSOBY….
Mám za sebou velmi plodné léto a jako obvykle bez dovolené. Jenomže to je právě jeden z klasických protimluvů. Moje letní aktivity jsou pro mne totiž vždy pracovní dovolenou. Pomyslné DVA v JEDNOM. Každé dopoledne a odpoledne učím. Ano, máte pravdu, je to práce. …. Ale s milými lidmi a s okamžitou odezvou. Vlastně taková letní táborová bojovka. Dobrodružná, místy neplánovaná, naopak s pevnými pravidly a hlavně zábavná.
Večery a víkendy trávím dle libosti, v přírodě nebo v kruhu těch, kteří – teda v případě krajkářky spíš které – mají společné zájmy. Závěrečná táborová taškařice je také. U nás v podobě módní přehlídky.
Následuje přesun do dalšího táborového ležení. Jiná postel, často stejná spolubydlící, jiné osazenstvo, vždy shodná milá atmosféra. Letos se mi o výukovou zábavu postarala v červenci Poniklá a později, v srpnu, Jiřetín. Obvyklé destinace, pro mne nic nového. Vím, kam jedu i koho potkám. Vím, kde spím, s kým učím, co a kde slupnu, na jaký kopec, kdy a s kým vyběhnu….. Nejedu přece poprvé a tak si to s plnou parádou užiju. Letos i s příjemným počasím. Proměnlivým, žádné obří vedřiny, ale ani souvislý déšť, takže pohoda.
K mému létu patří i nevýukové, předváděcí a prezentační výjezdy. V červenci to byly dva týdny ve finské Raumě. Jako členka čtyřčlenné delegace VSUŘ i já skládám do svého kufru část velké výstavy, pár kamínků z módní přehlídky a herduli na předvádění. Taky paličky, něco málo nití, lehkou bundu a svetřík, dlouhé kalhoty a pevné boty, paraple. Vypátrané informace o počasí totiž hlásí občas déšť, teplotu kolem 22°C . Letíme přece na sever. Jojo, kecy… Dva týdny 33°C ve stínu a my zpocené jako pověstní hlodavci. I v noci ….
Každý den dopoledne a odpoledne předvádíme v místním muzeu, naštěstí venku, ve stínu. Uvnitř v sále je opravdu na padnutí. Seznamujeme veřejnost s českou krajkou ve všech podobách… s šitou, drátovanou i paličkovanou. Výstava končí až zítra, v neděli 31.srpna, přehlídku jsme sbalily ihned po předvedení a dovezly zpět. Seveřané jsou prý chladní. Zvuková kulisa v sále – při přehlídce modelů lektorek a žákyň Spolku a zejména po jejím konci – mluví o opaku. Zkrátka úspěch. Podobný scénář, i když o poznání komornější, měla druhá zahraniční akce, srpnové mezinárodní setkání krajkářek v maďarském Kecskemétu. Pět zahraničních hostů, ukázky maďarských krajek a jako bonbónek pro návštěvníky opět naše módní přehlídka.
Přehlídky se staly velmi vítaným oživením mnoha akcí, které pořádáme a kterých se, pod hlavičkou VSUŘ, zúčastňujeme. Patří za ně obrovský dík Daně Maškové. Vymyslí téma , které pak tvoří hlavní oblečkovou linii každého jednotlivého roku. Vyrazí z lektorek i z našich žákyň maximum dílek, došije zbytek, udělá choreografii a doladí scénář, obleče modelky … Jo a taky vybere hudbu …
Já si přehlídky vždycky užívám. Někdy v zákulisí jako garderobiérka, někdy na valníku nebo na schodech jako modelína. To podle toho, kolik je v záloze odvážných modelek a nebo kolik je potřeba rukou v zákulisí.
Takže vy, které mi můj program závidíte, máte co. Já si své letní dny užila. Všechny a všude. A pokud chcete být příští léto také s námi na táboře, musíte už teď, s předstihem, pro to něco udělat. Vy samy, NIKDO za vás nerozhodne. Program nového výukového pololetí, spolu s malým popisem mých témat, najdete v KALENDÁŘI AKCÍ . Stačí se jen zapsat, vymyslet nějakou úžasnost, dotáhnout výrobek k vítěznému konci, zapůjčit Daně a i vy můžete být slavné.
Alespoň v okruhu té naší malé milé krajkované komunity ….
Během života KDOSI tam nahoře na každého z nás líčí mnohé nástrahy. Prý se nic neděje zcela zbytečně a úplnou náhodou. Prý každý jedeme podle nějakého předem nalinkovaného scénáře a to, co nás v něm čeká, tak to nás jistojistě nemine…. Pokud plány KOHOSI sami nezhatíme….
Vymlouvat se na to, že KDOSI za nás rozhodne, by bylo moc jednoduché. Mnohem těžší je jít s vlastní kůží na trh a slíznout si smetanu nebo pecku za ouška. Od KOHOSI i od KONKRÉTNÍ OSOBY….
Mám za sebou velmi plodné léto a jako obvykle bez dovolené. Jenomže to je právě jeden z klasických protimluvů. Moje letní aktivity jsou pro mne totiž vždy pracovní dovolenou. Pomyslné DVA v JEDNOM. Každé dopoledne a odpoledne učím. Ano, máte pravdu, je to práce. …. Ale s milými lidmi a s okamžitou odezvou. Vlastně taková letní táborová bojovka. Dobrodružná, místy neplánovaná, naopak s pevnými pravidly a hlavně zábavná.
Večery a víkendy trávím dle libosti, v přírodě nebo v kruhu těch, kteří – teda v případě krajkářky spíš které – mají společné zájmy. Závěrečná táborová taškařice je také. U nás v podobě módní přehlídky.
Následuje přesun do dalšího táborového ležení. Jiná postel, často stejná spolubydlící, jiné osazenstvo, vždy shodná milá atmosféra. Letos se mi o výukovou zábavu postarala v červenci Poniklá a později, v srpnu, Jiřetín. Obvyklé destinace, pro mne nic nového. Vím, kam jedu i koho potkám. Vím, kde spím, s kým učím, co a kde slupnu, na jaký kopec, kdy a s kým vyběhnu….. Nejedu přece poprvé a tak si to s plnou parádou užiju. Letos i s příjemným počasím. Proměnlivým, žádné obří vedřiny, ale ani souvislý déšť, takže pohoda.
K mému létu patří i nevýukové, předváděcí a prezentační výjezdy. V červenci to byly dva týdny ve finské Raumě. Jako členka čtyřčlenné delegace VSUŘ i já skládám do svého kufru část velké výstavy, pár kamínků z módní přehlídky a herduli na předvádění. Taky paličky, něco málo nití, lehkou bundu a svetřík, dlouhé kalhoty a pevné boty, paraple. Vypátrané informace o počasí totiž hlásí občas déšť, teplotu kolem 22°C . Letíme přece na sever. Jojo, kecy… Dva týdny 33°C ve stínu a my zpocené jako pověstní hlodavci. I v noci ….
Každý den dopoledne a odpoledne předvádíme v místním muzeu, naštěstí venku, ve stínu. Uvnitř v sále je opravdu na padnutí. Seznamujeme veřejnost s českou krajkou ve všech podobách… s šitou, drátovanou i paličkovanou. Výstava končí až zítra, v neděli 31.srpna, přehlídku jsme sbalily ihned po předvedení a dovezly zpět. Seveřané jsou prý chladní. Zvuková kulisa v sále – při přehlídce modelů lektorek a žákyň Spolku a zejména po jejím konci – mluví o opaku. Zkrátka úspěch. Podobný scénář, i když o poznání komornější, měla druhá zahraniční akce, srpnové mezinárodní setkání krajkářek v maďarském Kecskemétu. Pět zahraničních hostů, ukázky maďarských krajek a jako bonbónek pro návštěvníky opět naše módní přehlídka.
Přehlídky se staly velmi vítaným oživením mnoha akcí, které pořádáme a kterých se, pod hlavičkou VSUŘ, zúčastňujeme. Patří za ně obrovský dík Daně Maškové. Vymyslí téma , které pak tvoří hlavní oblečkovou linii každého jednotlivého roku. Vyrazí z lektorek i z našich žákyň maximum dílek, došije zbytek, udělá choreografii a doladí scénář, obleče modelky … Jo a taky vybere hudbu …
Já si přehlídky vždycky užívám. Někdy v zákulisí jako garderobiérka, někdy na valníku nebo na schodech jako modelína. To podle toho, kolik je v záloze odvážných modelek a nebo kolik je potřeba rukou v zákulisí.
Takže vy, které mi můj program závidíte, máte co. Já si své letní dny užila. Všechny a všude. A pokud chcete být příští léto také s námi na táboře, musíte už teď, s předstihem, pro to něco udělat. Vy samy, NIKDO za vás nerozhodne. Program nového výukového pololetí, spolu s malým popisem mých témat, najdete v KALENDÁŘI AKCÍ . Stačí se jen zapsat, vymyslet nějakou úžasnost, dotáhnout výrobek k vítěznému konci, zapůjčit Daně a i vy můžete být slavné.
Alespoň v okruhu té naší malé milé krajkované komunity ….
Žádné komentáře to “Hurá do školy, té naší”