Ivana Domanjová

Ano, máte pravdu, neaktualizuju stránky. A kritika se množí …. Co je se mnou, co se děje, co máme číst. Prostě a jednoduše makám, co by bylo….  Je jaro, trávu nesekám, kytky nesázím, učím, paličkuju, připravuju nové podvinky, podle již hotových z knih paličkuju šperky a fascinátory, instaluju výstavy a následně je bourám, dolaďuju překlad Paličkování III. do angličtiny, sháním neobvyklý materiál a krabičky na nové výrobky a taky někdy trochu a ráda SPÍM …. (more…)

SOCIÁLNÍ SÍTĚ – FENOMÉN DNEŠNÍ DOBY ….. S nadsázkou se říká, že kdo není na facebooku, ten jako by nebyl.  Tak třeba já tam nejsem …  A mám k tomu  svůj vlastní, osobní a po momentální zkušenosti asi oprávněný důvod. K tomu, aby si občas člověk prolistoval některé stránky a získal tak nové informace ale svůj profil nepotřebuje. Stačí, když ho někdo z přátel či některý člen rodiny do systému pustí. A tak jsem si i já dopřála využít kouzlo sociální sítě k vyplnění mezery ve vzdělání.

A ŽE TO TEDA BYLA MEZERA … (more…)

Dnes, v sobotu 18.ledna, odvysílala ČT2 pořad o paličkované krajce, o jejím vzniku i postavení v České republice. O historii krajky i školství u nás, o školách a kurzech současných i zaniklých. S chutí jsem si vyposlechla vyznání několika svých žákyň z kurzů, které jsem vedla řadu let v Muzeu v Klatovech. Vždyť v pořadu se objevily i naše společné výmysly…..

Také vyprávění pana Mizery z Muzea krajky v Prachaticích bylo příjemné. Jen mne malinko mrzí, že překrásné květinové šaty pro OIDFA v Normandii 2012 proběhly obrazovkou bez komentáře……  Protože sama moc dobře vím, jak vypadá práce s médii a co z natočeného nebo napsaného podkladu se ve finále objeví, tak mi vlastně stačí i pouhý obraz. A pro vás, které to nevíte, naše kolektivní šaty jsou součástí stálé expozice prachatického muzea. A pro mne ještě jedno malé milé překvapení spojené s dokumentem. Jeho kameramanem byl Vláďa Holomek, můj spolužák ze žižkovské umprumky …

Takže děvčata –  k počítači a překopírujte

http://www.ceskatelevize.cz:8001/ivysilani/1102732990-folklorika/213562260800006/ 

A pokud se pokus nezdaří, stačí zadat panu Googlovi heslo

   FOLKLORIKA 18.1.2014

…………………………………

Každý začátek nového kalendářního roku je přeplněný různými předsevzetími, která jednotliví aktéři dříve nebo později poruší, zruší a pošlou na propadliště dějin. Jsou však předsevzetí, která nemají s daty pranic společného, která přetrvávají a ve výsledku se i realizují.

Iva Prošková, mamka VSUŘ, se před rokem rozhodla, že její dvě dítka – firma PALIČKOVÁNÍ a VSUŘ –  jsou již dostatečně stará, vyspělá a životaschopná a že je může poslat na samostatnou cestu životem. Bez obav, že její úsilí kdosi další zhatí. K takovému rozhodnutí je  třeba kus odvahy. Současně je to výzva pro jednotlivé aktéry i určitá úcta k tradicím a výsledkům předchozích let. Také velký závazek pro všechny, které se činnosti spolku i všech jeho ostatních aktivit účastní. (more…)

Andělka

VÁNOCE …. Čas  kouzel a poezie. Vlídný a povznášející, plný všeobjímající pospolitosti a obecné harmonie.

…P Ě K N Á  B L B O S T …

Jen co natěšené dítko začne vnímat své okolí a postupně se naučí ukládat do šuplíčků své prázdné a doposud nepoužité hlavičky prvotní předvánoční informace, musí mu v nich zákonitě uvíznout překotné šturmování, domácí hysterie, pláč nebohých vyčerpaných matek a jiné, prý šťastné, předsváteční chvilky.

Alespoň v té mé, v mých zásuvkách, tyhle reálie po dlouhá léta trůní. (more…)

Krajkářské trhy se staly neodmyslitelnou součástí kolotoče řemeslnických akcí v hlavním městě a nejen tady. Kdysi jako komorní akcička VSUŘ, pouze krajkářská, dnes jako velká oslava zručnosti a nasazení mnoha řemeslníků z řad profíků i totálních amatérů.  Na základě osobních zážitků i potřeb jednotlivých skupin se podobná setkání organizují po celé republice, v různých ročních obdobích, ve specifických prostředích a s různou kvalitou i účastí.  Některých se zúčastňuji jako platící host a prodejce, jinou, tu právě proběhlou, i s dalšími kolegyněmi přímo organizuji. A musím konstatovat, že je to velká kláda. Naše trhy,  pražské,  mají jedno zásadní specifikum. Na přímou realizaci, tedy  v den konání, máme minimum času. Málokdo z návštěvníků tuší, že v budově školy, kde se celá akce koná, probíhá klasické dopolední vyučování. Čtyři hodiny, do 11.40 ….

Prodejci po tuto dobu trpělivě a zejména tiše vyčkávají u zavazadel s rozličným zbožím, v zaparkovaných autech nebo na chodníku před budovou. Studenti opouštějí lavice i areál, zakleknout do startovních bloků a vyrazit. (more…)

Bylo nebylo jedno Modré království.Všude, kam jen oko dohlédlo, kvetly lány modrých kvítků. Od pradávna jim místní říkali len. Po zesnulém papínkovi malou zemičku zdědila princezna Pomněnka a přes noc se stala vlídnou královnou své říše a svých poddaných. Do momentu než se zamilovala. Ono už to tak na tom světě bývá. Do královského paláce si nastěhovala krásného, silného a svalnatého krále Hyacinta. V žilách mu kolovala modrá krev, jeho jméno vonělo a on sám voněl také. Vražedná to kombinace ….

Nový král holdoval pitkám i bitkám, ale kytkám příliš nefandil. Pomněnce také ne. Brzo po svatbě vyrazil na další objevnou výpravu. Její jedinou náplní bylo, ostatně jako vždy, přesvědčit sousedního krále, aby mu odevzdal obsah svých truhlic a donutil místní poddané, aby pro Hyacinta s úsměvem a s radostí pracovali. Pomněnka nesla změnu velmi nelibě. Jak jinak,byla těhotná. (more…)

Vzdělání je důležitá věc. Ve škole vás naučí číst, psát a komunikovat s autoritou i se svými vrstevníky. Naučí vás podřídit se mírné většině i prosadit si svou myšlenku. Teda někdy, někde a v některém případě. Téměř ve stejný okamžik ke mně doputovaly dvě takové konfrontace. Jedna na téma STŘEDNÍ nebo VYSOKÁ. Jistě jste pochopili, že se jedná o stupeň zařazení ústavu do vzdělávací soustavy a nikoliv o dlouhonohou nebo o připrcatělou blondýnu. Výsledená myšlenka mě rozesmála. Středoškolák, protože se náležitě a dostatečně nepostaral o své vzdělání a včas do něho neinvestoval, má pro trh práce hodnotu pokladní v hypermarketu a nezaslouží si jiný, i když dle jeho zájmu hodnotnější, post. Je od přírody předurčen k vytlačení příslušnice východního státu ze židličky u pípajícího pásu a nic více.

To mě pobavilo. Znám ze svého okolí mnoho lidí, kteří se nevěnují vystudovanému oboru a naopak vynikají ve zcela jiné profesi, pro kterou nemají třeba ani vzdělání. On papír funguje pouze v momentě, že si na něj tabulkový mzdový systém hraje. A co si budeme povídat, za velkou louží na toto téma natočili úžasný oscarový film. Jmenuje se Forrest Gump …. (more…)

Nic neletí rychleji než čas o prázdninách. Párkrát se vyspíte a jsou v čudu. I ty letošní. Posledních pár dnů a zpátky do lavic. Teda jak kdo. Někdo už dávno po dovolené pracuje, jiný dovolenou ještě neměl a ten třetí, tak ten si ji nestihne vybrat vůbec…..  Já se pohybuji kdesi mezi, tak napůl cesty. Mé prázdniny jsou každoročně pracovní, výukové a tím pádem i dovolenkové. Doma nejsem a přitom makám.

Po návratu z Vamberka rychle odevzdávám zručným grafičkám z nakladatelství Grada podklady pro novou učebnici, v pořadí již třetí a spolu s dalšími lektorkami se přesouvám na dva týdny do Krkonoš. Vítá nás Poniklá, Desatero řemesel a další doprovodné akce, které jsme si pro účastníky výukového setkání s řemesly připravily.

(more…)

Máme za sebou první pololetí letošního krajkářského roku. Pro někoho úspěšné, pro někoho nikoliv. Záleží na úhlu pohledu. Velký počet setkávání a celoevropských akcí přímo volá po malém bilancování. Nechci srovnávat nesrovnatelné, ale některé znaky porovnání snesou. Podotýkám, že se jedná o mé dojmy a o mé postřehy, které vždy nemusí být shodné s poznatky jiných zúčastněných krajkářek i  návštěvníků. V posledních dvou měsících jsem měla tu čest navštívit krajkářské víkendy v Německu, Holandsku, Dánsku, Švýcarsku a také u nás  v Čechách. Prvním znakem, možná i nejdůležitějším, je SVOBODA. Vezmete platnou a zejména vlastní občanku, eura a jedete. (more…)